Švýcarští občané mohou změnit federální ústavu, kdykoli se na takové změně dohodnou. Mnoho ústavních změn a lidových hlasování se týká jen samotných procesů spojených s moderní přímou demokracií. To však neznamená, že jsou tyto změny nekriticky přijímány. Ačkoli mnoho důležitých dodatků, jako je například udělení hlasovacích práv novým skupinám obyvatel, bylo přijato, jsou návrhy nových forem přímé demokracie občas i zamítány. Švýcaři chtějí mít dobře vyváženou zastupitelskou demokracii založenou na nepřímých i přímých procesech.

Jak šel čas při budování ústavy:

1910 – 1919: Přímé veřejné volby do Federální rady zamítnuty.

1920 – 1929: Zavedení dobrovolného referenda o mezinárodních úmluvách.

1940 – 1949: Zavedení povinného referenda pro naléhavé federální výnosy, které nejsou v souladu s ústavou. Přímé veřejné volby do Federální rady zamítnuty.