Švýcarští občané mohou změnit federální ústavu, kdykoli se na takové změně dohodnou. Mnoho ústavních změn a lidových hlasování se týká jen samotných procesů spojených s moderní přímou demokracií. To však neznamená, že jsou tyto změny nekriticky přijímány. Ačkoli mnoho důležitých dodatků, jako je například udělení hlasovacích práv novým skupinám obyvatel, bylo přijato, jsou návrhy nových forem přímé demokracie občas i zamítány. Švýcaři chtějí mít dobře vyváženou zastupitelskou demokracii založenou na nepřímých i přímých procesech.
Jak šel čas při budování ústavy:
1910 – 1919: Přímé veřejné volby do Federální rady zamítnuty.
1920 – 1929: Zavedení dobrovolného referenda o mezinárodních úmluvách.
1940 – 1949: Zavedení povinného referenda pro naléhavé federální výnosy, které nejsou v souladu s ústavou. Přímé veřejné volby do Federální rady zamítnuty.
1950 – 1959: Finanční referendum na federální úrovni zamítnuto. Hlasovací práva pro ženy zamítnuta.
1970 – 1979: Zavedena hlasovací práva pro ženy. Zavedení povinného referenda o mezinárodních úmluvách. Zvýšení minimálního počtu podpisů potřebných pro iniciativy a referenda. Zamítnutí věkové hranice 18 let pro získání volebního práva.
1980 – 1989: Zavedena dvojitá většina pro iniciativy s protinávrhem. Referendum o vyzbrojování zamítnuto.
1990 – 1999: Věková hranice pro získání volebního práva snížena na 18 let.
2000 – 2009: Zavedena všeobecná lidová iniciativa. Rozšíření dobrovolného referenda o mezinárodních úmluvách. Konstruktivní referendum zamítnuto. Všeobecná lidová iniciativa s konečnou platností zrušena (2009).
Koaliční systém ve Švýcarsku je založen na několika formálních a neformálních kodexech chování:
- Poměrné zastoupení v Národní radě je zárukou toho, že jsou ve vládě zastoupena všechna velká stranická uskupení.
- Obě komory švýcarského parlamentu mají naprosto stejné kompetence.
- „Magická formule“ neformálně stanovuje, že počet křesel, které má největší strana ve Federální radě, odpovídá jejímu podílu hlasů.
- Účelem zahrnutí všech příslušných zájmových skupin do legislativního procesu je zabránit velkému počtu lidových referend a zajistit veřejnou podporu novým zákonům.
Přímá demokracie je velké téma a žít se s ní budeme muset chtě nechtě naučit, jak u nás, tak v celé Evropě, jelikož ona jediná je východiskem z politicko-bruselské krize. Je jedním z nejdůležitějších politických témat, které prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jelikož dává možnost všem občanům vyjádřit svou vůli nad jakoukoli otázkou, přímo volit a odvolávat politiky a zaručuje vymahatelnou odpovědnost politiků či soudců. Tím se z ní stává nejspravedlivější a nejdemokratičtější politický systém.
Zdroj 100 let vylaďování: FDFA Presence Switzerland
Radek Rozvoral
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
