Nestačil jsem se divit všem těm číslům, které říkají, že v České republice čelí násilí zhruba 60.000 seniorů. S fyzickým napadením se setkalo 13% a s psychickým týráním má zkušenosti 20% seniorů. Veřejnost se dozví jen 16% případů domácího násilí na seniorech a 84% z nich zůstává skryto. Až 90% obětí tohoto násilí jsou ženy.

Nejčastějšími důsledky domácího násilí jsou klesající funkční schopnosti, zvýšený pocit bezmoci, stresu a deprese, poruchy spánku, onemocnění, nechuť dále žít, odmítání jídla, pasivita a nakonec i předčasná smrt.

Tyto čísla a důsledky jsou alarmující a nejhorší podlostí na tom všem je to, že 67% pachatelů násilí na seniorech jsou osoby z mezigeneračního vztahu a to nejčastěji dcera, syn, vnučka, vnuk. Určitě bych nemusel uvádět, z jakého důvodu se to děje, ale ano je to pro peníze, jak jinak. Právě z důvodu týrání od svých nejbližších příbuzných se důchodci bojí říci o pomoc a nikomu nic neřeknou. Popírají vážnost násilí, omlouvají své blízké, bojí se důsledků a hlavně ostudy. Je to to nejhorší co mohou udělat. Násilník totiž nepřestane útočit a své jednání bude spíše stupňovat, jelikož ví, že se mu nic nestane.