Obávám se však, že toto konstatování má vyvolat v občanech Prahy 3 hřejivý pocit, že výhradně pod taktovkou tohoto neustále jen slibujícího kapelníka a jeho družiny. Zkusme se proto na sliby ŽNS podívat prismatem jen jednoho uplynulého týdne.

V úterý na monstrózní veřejnou akci signatářů v pořadí již druhého memoranda o nákladovém nádraží Žižkov pořádanou místostarostou Stropnickým nebyla kupodivu ani pozvaná starostka Prahy 3 paní Hujová jako signatářka. Pravděpodobně z toho důvodu, že pořadatelem celé akce dle letáků bylo Stropnického „Tady není developerovo“ ačkoli akci jistě opět financovala jako kulturní akci MČ Praha 3. Na tom by nebylo ještě nic tak divného, pan Stropnický již starostku nepotřebuje, sám je díky její ambiciózní politice místostarostou a proto, že sám určuje a rozhoduje o tom, kam půjdou finance MČ určené na kulturu, přesouvá se kultura za nemalé částky občanů právě do NNŽ. Sociální demokracii asi postačil v roce 2012 nenadálý přestup z opozice do koalice a proto ráda zavrhla vše, za čím dříve stála či pomáhala prosadit s výjimkou dění kolem Viktorie Žižkov, kde je zastoupena v představenstvu. Mnohem horší problém, zadlužující MČ na další, a hlavně neúměrně dlouhé, období je sdělení, které na této akci zaznělo, je příslib spoluúčasti MČ na rekonstrukci NNŽ v důsledku toho, že stejně jako kdykoli předtím, nikdo stále nemá ani mlhavou představu, za čí peníze s NNŽ, teď již kontroverzně vyhlášenou památkou, jakkoli pohnout kupředu. Takovýto slib, který může zadlužit MČ na dlouhou dobu dopředu, však ani nemá oporu ve vztahu MČ k tomuto železobetonovému monstru. Praha 3 není ani vlastníkem, ani nájemcem a nemá, kromě své územně plánovací činnosti, jakékoli oprávnění do vlastnických vztahů, které jsou mnohde více než tajemné, zasahovat. Nadto ani nemá jakékoli oprávnění investovat veřejné finance do cizích majetků. Můj prvotní odhad pro uvedení NNŽ do zkolaudovatelného stavu ve výši 1 ročního rozpočtu MČ Praha 3 (cca 1 miliardy Kč), byl dokonce na této akci navýšen až dvojnásobně. Hloubavý občan si nyní již sám může udělat představu o tom, kolik peněz z rozpočtu MČ bylo tímto prohlášením místostarosty nabídnuto na sanaci této cizí a překážející nenasytné kasičky.

Ve čtvrtek se v přednáškovém sálu Olšanky konalo setkání zástupců společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) k prezentaci „nového“ plánu ŽNS, a to dotací MČ do bytového fondu. Tento záměr představuje finanční podporu MČ ve výši 30% skutečně vynaložených nákladů jednotlivých SVJ např. při zateplování domů, avšak omezených max. částkou 1,5 mil. Kč na jedno SVJ – pozor na SVJ, nikoli na dům. Škoda jen, že p. Stropnický při zatvrzelé snaze sestavit v roce 2012 novou koalici pod heslem „zastavíme nesmyslné investice, zastavil s podporou TOP 09 a ČSSD právě takové investice do zateplování a oprav domů určených k privatizaci. Připomínám, že se jednalo o domy před privatizací a nikoli až po ní, co se najednou snaží p. Stropnický, a jen částečně, napravit. Můj tehdejší argument, že je třeba domy opravit před jejich prodejem a nezatěžovat tak budoucí vlastníky nutností dalších úvěrů či půjček na opravy společných prostor, potvrdila přímo sama jedna z představitelek SVJ s kategorickým potvrzením, že noví vlastníci si nebudou a ani nemohou vzít další úvěry na 70% nákladů modernizace, které budou přes deklarovanou podporu radnice muset vynaložit sami. Účast osmi zástupců SVJ v prázdném sále Olšanky sama o sobě vyjadřuje, co si o slibech p. Stropnického a senátora Michálka, který p. Stropnického podporuje, po zkušenostech s jeho bývalými předvolebními sliby včetně privatizace z posledních dvou let nové koalice, doopravdy myslí.

Po tomto stručném souhrnu 3 vlastně partyzánských akcí místostarosty Stropnického, které za peníze daňových poplatníků, avšak pod hlavičkou Žižkova nejen sobě či Tady není developerovo, se však vynořují další závažné otázky, které by bylo vhodné před volbami dobře zvážit: