SPD: Blahopřejeme vlastenecké Svobodné straně Rakouska k třetímu místu ve volbách

01.10.2019 14:02

V zemích Evropské unie mají již své stálé místo v politickém systému vlastenecké, protiunijní a protiimigrační strany, neboť občané v jednotlivých státech se oprávněně obávají přílivu nelegálních imigrantů.

SPD: Blahopřejeme vlastenecké Svobodné straně Rakouska k třetímu místu ve volbách
Foto: SPD
Popisek: SPD - Svoboda a Přímá Demokracie

Tento trend potvrdily výsledky předčasných parlamentních voleb v Rakousku, kdy Svobodná strana Rakouska skončila na třetím místě.

Hnutí SPD blahopřeje Svobodné straně Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ) k volebnímu výsledku, kterého dosáhla v rámci předčasných parlamentních voleb konaných poslední neděli v Rakousku. V Evropském parlamentu je FPÖ naší partnerskou stranou ve frakci Identita a demokracie, ve které má zastoupeny tři europoslance.

Poslední zářijovou neděli se v Rakousku konaly předčasné parlamentní volby. Občané Rakouska se v nich svobodně rozhodovali, jaké politické straně vyjádří podporu. Každý z celkem 6,4 milionů Rakušanů, který dosáhl věku 16 let, mohl v těchto volbách dát svůj hlas některé z kandidujících stran. Předběžné předvolební průzkumy dávaly šance pěti politickým stranám, že se dostanou do Národní rady. Podle předběžných výsledků se vítězem stala Rakouská lidová strana (Österreichische Volkspartei, ÖVP) v čele se svým předsedou a současným spolkovým kancléřem Sebastianem Kurzem. Rakouská lidová strana vyhrála parlamentní volby již v roce 2017 se ziskem 31,47 % hlasů, což jí zajistilo 62 poslaneckých mandátů ze 183. V nedělních předčasných parlamentních volbách tato strana obhájila své prvenství, a to se ziskem 38 procent hlasů. Druhé místo se ziskem 21 procent hlasů skončila Sociálně demokratická strana Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ). Na třetím místě skončila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) v čele se svým nedávno zvoleným předsedou Norbertem Hoferem. Svobodná strana Rakouska prosazující protiimigrační politiku získala v nedělních předčasných parlamentních volbách celkem 17 procent hlasů. Do parlamentu se dostali ještě Zelení – Zelená alternativa (Die Grünen – Die grüne Alternative), kteří získali 12 procent hlasů a poslední, pátá strana, jejíž poslanci zasednou v rakouském parlamentu, je NEOS – Das Neue Österreich und Liberales, která získala 7 procent hlasů. Nyní si počkejme, pro jakou stranu se rozhodne Sebastian Kurtz a přizve jí, aby se stala součástí vládnoucí koalice.

Nový předseda Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer je významným rakouským politikem, který kandidoval v minulých prezidentských volbách v roce 2017 za Svobodnou stranu Rakouska na post rakouského prezidenta, a i když vyhrál první kolo prezidentských voleb, ve druhém kole ho s nepatrným rozdílem porazil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. Norbert Hofer se v listopadu 2016 v rámci této prezidentské kampaně v rozhovoru pro BBC vyjádřil, že by v roli prezidenta připustil možnost vypsání referenda o vystoupení z EU. Hofer společně se svou stranou FPÖ ostře vystupuje proti imigraci a islamizaci Evropy. Islám podle něj bude v příštích desetiletích hrát stále větší roli, avšak evropská kultura je podle jeho názoru založena na křesťanských a židovských a hodnotách. Hofer též prohlásil, že nechce, aby se Rakousko stalo muslimskou zemí, nebo že islám není součástí Rakouska.

Hnutí SPD blahopřeje Svobodné straně Rakouska k volebnímu výsledku, kterého dosáhla v rakouských předčasných parlamentních volbách a jejímu předsedovi Norbertu Hoferovi přejeme, ať jeho strana dále posiluje. Je dobře, že v evropských zemích posilují vlastenecké a protiimigračně zaměřené politické strany a hnutí, neboť je to dobrý příslib toho, že zde nebude sílit islámská ideologie.

Převzato z profilu.

Radek Rozvoral

  • SPD
  • Člen předsednictva hnutí SPD. Předseda RK SPD STČK.
  • poslanec

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

22:01 Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

Ve Strakově akademii se konalo v pořadí již 400. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, Ra…