Ačkoli je totiž jejich seznam oficiálně utajený, banky s ním při hodnocení cen nemovitostí běžně pracují. A tak dochází k paradoxní situaci, kdy se klient často dozví, že bydlí v sociálně vyloučené lokalitě jen podle toho, že má jeho nemovitost o desítky procent nižší hodnotu. Více o lokalitách samotných v článku Ivany Kalinové z portálu denik.cz. Faktem ale zůstává, že nárůst počtu těchto míst, ať už oficiálně nebo neoficiálně je velkým problémem

Ve vyloučených lokalitách uskutečnil v poslední době díky evropské dotaci dva velké projekty za celkem 45 milionů korun. „Zatímco takzvaná Gabalova analýza na objednávku Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2006 zjistila v Karlovarském kraji 13 problémových čtvrtí, ulic nebo domů, tak při opakovaném zkoumání v roce 2015 už takových míst objevila 61. Zvýšil se i počet obyvatel, kteří tu žijí. Z odhadovaných dřívějších čtyř tisíc na současných šest až osm tisíc. První i druhou analýzu pro stát zpracovávala firma GAC a supervizorem průzkumu byl známý sociolog Ivan Gabal," uvedl krajský náměstek pro sociální problematiku Miloslav Čermák (ČSSD). V kterých městech a obcích se sociálně vyloučené lokality nacházejí, to je tajné. Ačkoliv průzkum byl placen z veřejných peněz, podle náměstka Čermáka se Svaz obcí a měst dohodl, že místa sociálně vyloučených lokalit nesdělí. „Obce, které na tomto seznamu jsou, to vnímají jako stigma, které by je znevýhodnilo. Tak to starostové vidí. Ale i já mám problémy s tím, že tato informace není veřejná," míní náměstek Čermák.

Karlovarský kraj ale nečekal na státní statistiku a zřejmě jako jediný region v republice zahájil roce 2011 vlastní šetření. Sociálně vyloučené lokality mapoval na Karlovarsku, Chebsku a Sokolovsku.

Objevil jich celkem dvaapadesát. A připravil projekty, jak lidem v těchto ghettech pomoci. „Bohužel nám je tehdejší vedení Ministerstva práce a sociálních věcí při žádosti o dotaci seškrtalo na pouhých 17. Teď se leckdo diví, že se počet vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních deset let ztrojnásobil," řekl náměstek Čermák.

K propadu mnoha lidí do chudoby podle něho přispěl i byznys majitelů ubytoven a doplatky na bydlení. Terénní pracovníci ze sdružení a obecně prospěšných společností Člověk v tísni, Kotec, Khamoro a Světlo Kadaň pracovali na zakázku pro Karlovarský kraj od roku 2012 do letošního června.