Porušuje dle nich ústavní zásadu rovnosti hlasů a nepřípustným způsobem diskriminuje menší politické strany, které potřebují k zisku mandátů až násobně více hlasů než vítěz voleb. V řadě krajů se tak hlasy menších stran, splňujících pětiprocentní kvorum, nepřetaví v zisk žádného mandátu. Senátoři též napadají 10% hranici hlasů předepsanou pro předvolební koalice.

Kolem dvaceti senátorů namítá, že volební systém vykazuje řadu vad, když nedodržuje zásadu poměrného zastoupení ve sněmovně. „Ústava je v tomto jasném požadavku popřena volebním zákonem. Hlasy voličů nemají fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d´Hondtovou metodou,“ vysvětluje iniciátor návrhu místopředseda Senátu Jiří Šesták. „V letošních volbách bylo 16 mandátů přiděleno odlišně, než jak vyplývá ze srovnání zisku hlasů jednotlivých stran.“

Advokát a europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který stížnost sepsal, upřesňuje, že vítězi voleb hnutí ANO na jeden mandát stačilo něco přes 19 tis. hlasů. „Hnutí ANO získalo ‚navíc‘ 15 mandátů. TOP 09 a STAN potřebovali na jeden mandát i více než dvojnásobek hlasů. Takovéto znevýhodnění není v souladu s Ústavou, protože volby při srovnání odevzdaných hlasů dopadly výrazně odlišně,“ uvádí Polčák.