V Brně se každý rok narodí zhruba 4,5 tisíce dětí. Tento trend trvá již od roku 2008 a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v nejbližší době výrazně měnit [1]. Navíc se další lidé do Brna spíše stěhují, než že by odcházeli. V městských mateřských školách je však pro děti pouze 11 tisíc míst [2]. Přestože se již daří najít místo v městské MŠ téměř pro všechny čtyř a pětileté děti, u tříletých je situace alarmující. Téměř dvě třetiny z nich místo v městské MŠ nenajdou. Jejich rodiče jsou tak odkazáni na mnohonásobně dražší služby soukromých školek [3]. Ze zákona je zaměstnavatel povinnen držet rodiči pečujícímu o dítě místo pouze tři roky.
Dosavadní přístup vedení města shrnul nedávno vedoucí magistrátního odboru školství větou, že smyslem mateřských školek není pomoci rodičům, kteří kvůli práci nemohou být s dítětem doma [4]. To považují zelení za zásadní chybu: pro město je totiž výhodné, pokud si mladí rodiče chtějí a mohou udržet kvalitní zaměstnání. Takoví lidé budou v Brně chtít zůstat a město má z jejich ekonomické aktivity příjmy do rozpočtu.
Zelení proto přichází s vizí jak službu městských mateřských škol nastavit tak, aby naplňovala politiku podpory rodin a posilovala prosperitu města:
Město by si mělo pro začátek stanovit cíl zajistit takovou kapacitu ve svých MŠ, že rodiče všech tříletých dětí, budou-li mít zájem, najdou pro ně v městské MŠ místo.
Naplnit jej lze kombinací flexibilních stavebních opatření, finanční podpory zaměstnavatelům motivující ke zřizování školek pro děti svých zaměstnanců a finančních příspěvků města rodičům, na jejichž děti se zatím místo v MŠ nedostalo.
Finanční příspěvek rodinám by usnadnil zajistit si místo v soukromém zařízení poskytujícím obdobné služby. Magistrát totiž ročně dává ze svého rozpočtu zhruba 9000 Kč na každé dítě umístěné v městské školce, dalšími prostředky zajišťují provoz MŠ i samotné městské části. Děti, na které se místo nedostane, však o tuto formu podpory ze strany města dosud přicházejí. Finanční příspěvěk by tuto nespravedlnost kompenzoval. O výši příspěvku hodlají zelení otevřít veřejnou diskusi, o jednání na toto téma požádají také primátora.
Zvýšení počtu míst stavebními opatřeními je potřeba uskutečnit kombinací akcí odpovídajích situaci a potřebě jednotlivých městských částí. Tam, kde se nyní staví nová sídliště, je třeba důsledně trvat na výstavbě nových městských školek (ideálně za peníze developerů), neboť potřeba míst v MŠ tam bude dlouhodobá [5]. V těch MČ, kde obyvatel skokově nepřibývá, ale pouze se mění demografická struktura, je možné využívat jak přestaveb a přístaveb stávajících objektů, tak i řešení formou tzv. kontejnerových školek. Dle odborných odhadů lze předpokládat, že zvýšení počtu míst o zhruba 800 by mohlo stačit k pokrytí nejpalčivějších případů, kdy rodič tříletého dítěte již musí nastoupit do práce, jinak o místo přijde. Budou-li se hledat vhodná a ekonomicky výhodná řešení, neměla by částka za vytvoření 800 nových míst v MŠ přesáhnout 70 milionů korun [6].
Jana Drápalová, starostka MČ Brno-Nový Lískovec, zastupitelka za SZ, k tomu říká:
„Na případu nedostatečné kapacity mateřských škol se jasně ukazuje, jak je důležité v této oblasti uplatňovat systémový přístup s dlouhodobou vizí a nepodléhat krátkodechým řešením. V těch MČ, kde pod vlivem dočasného snížení porodnosti rozhodli o prodeji školních budov, je nyní problém nedostatku kapacit školek nejobtížněji řešitelný a vyžádá si nejvyšší náklady."
Ivana Fajnorová, starostka MČ Brno-Jundrov, místopředsedkyně SZ Brno, dodává:
„Pro mě je velmi důležité zajistit našim obyvatelům dostupnost základních služeb v místě jejich bydliště a dostatečná kapacita mateřských škol k těmto službám patří. Je to služba nejen rodičům, ale i dětem, které tu vyrůstají a budují si ke své čtvrti vztah. Přístavbou jedné třídy MŠ, která vznikla v loňském roce, se mi zatím daří tuto ideu naplňovat."
Martin Ander, předseda klubu zastupitelů za SZ, k tomu říká:
„Problém nedostatku míst ve školkách je vážný a rozsáhlý, ale je v silách města jej vyřešit. Je však třeba, aby tomu vedení města mělo vůli a věnovalo věci dostatečnou pozornost. Proto hodláme o svém návrhu otevřít veřejnou diskusi, ale i vést přímá jednání s primátorem."
Poznámky:
[1] Vývoj počtu dětí narozených v Brně dle informací ČSÚ
rok počet narozených
2005 3906
2006 4056
2007 4209
2008 4490
2009 4578
2010 4511
2011 4401
2012 4365
do 3 let 3-letí 4-letí 5-letí 6-letí starší celkem
Rok 2010 623 2 612 3 198 3075 828 44 10 380
Rok 2011 510 2 748 3 178 3 240 963 58 10 697
Rok 2012 11 027
Výkonová statistika, která mj. obsahuje počty dětí podle věku, je každoročně zpracovávána po 30. 9. Čísla za rok 2012 tedy budou k dispozici až koncem října 2013.
[3] Zatímco v městských školkách platí rodiče měsíčně zhruba 500 Kč plus náklady na stravu ve výši zhruba 800 Kč. V soukromých školkách se cena za obdobnou službu pohybuje od 4.000 Kč až po částky převyšující 10.000 Kč měsíčně.
[4] "Účelem předškolního vzdělávání není podpora rodičů, kteří nemají prostor k celodenní péči o dítě". Celý rozhovor s vedoucím OŠMT MMB Jelínkem na: http://brno.idnes.cz/mist-ve-skolkach-v-brne-bude-dost-do5-/brno-zpravy.aspx?c=A130615_1941017_brno-zpravy_ekr
[5] Jde například o městskou část Bystrc. Tam si město ve smlouvě s developerem vyjednalo podmínky výstavby nové budovy MŠ na jeho náklady. Její provozovatel však bude soukromý, což následně učiní nabízenou službu ekonomicky špatně dostupnou.
[6] Přestavba částí školní budovy a přístavba prostor pro 20 dětí v Jundrově stála městskou část v přepočtu na 90 tis. Kč/dítě. Přestavba jednoho nevyužitého patra školy na tři třídy MŠ pro 75 dětí v Novém Lískovci vyšla město v přepočtu na 65 tis. Kč/dítě.
Psali jsme:
Ondřej Liška
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zeleni.cz
