Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v souvislosti s hlasováním o novele zákona o důchodovém pojištění máme jednu z posledních šancí, jak tisícovkám našich spoluobčanů seniorů, kteří dlouhá léta žijí v nezáviděníhodné a nedůstojné životní situaci, můžeme alespoň částečně zpříjemnit tzv. podzim života, poslední léta jejich životů, v jejichž produktivní části pracovali pro tento stát, vychovávali děti, platili vždy daně a odvody dle platných zákonů, a vlivem souběhu nejrůznějších pro ně nevýhodných dobových a legislativních souvislostí je jejich existenční situace na sklonku života více než nedobrá. Skupina nízkopříjmových a osaměle žijících starobních důchodců je jednou z nejohroženějších složek naší společnosti. O to víc, že si v drtivé většině případů nemůže pomoci sama svými aktivitami a i možnost pomoci ze strany rodin je velmi omezená. Nízké příjmy, vysoké životní náklady, zejména ty mandatorní, náklady na bydlení, na energie, na léky, což jsou mimochodem položky, jejichž současnou výši stát v podobě exekutivní a legislativní moci též do vysoké míry negativně ovlivnil. Časté propady do dluhových pastí, nemravné exekuce, v jejichž chapadlech momentálně vězí už téměř 100 tisíc našich seniorů. Nutnost ponižujícím způsobem opakovaně prokazovat nízký příjem při žádostech o dávky sociální podpory a pomoci. Například z aktuálních statistik Rady seniorů České republiky mj. vyplývá, že osaměle žijící muži senioři zaplatí za bydlení odhadem 70 % svého důchodu a ženy seniorky utratí za bydlení v pronájmu asi 80 % svého důchodu a v Praze a v Brně dokonce i mnohem více. A v úhrnu pak podíl nákladů na bydlení na příjmech seniorů v Praze a statutárních městech vysoce přesahuje hranici 40 %.

Ve světle těchto údajů je už naprosto nedostatečné a neomluvitelné pouze procítěně kritizovat, je nutné konkrétně konat, včetně masivní výstavby obecního bydlení a regulace nájemného, což je ale běh na delší trať. Vládní sestava se velmi často chlubí dobrou makroekonomickou situací a rostoucími příjmy veřejných rozpočtů, tak kdo jiný by z ní měl alespoň částečně profitovat, než tato nejzranitelnější součást naší společnosti, naši rodiče a prarodiče, kterým mj. vděčíme za to, že svou prací a životem budovali základy a podmínky pro naše budoucí lepší životy.