Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo. Dovolte mi se krátce vyjádřit také k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021, dnes spíše v obecné rovině, přičemž své konkrétní pozměňovací návrhy představím pak ve druhém čtení.

První čtení státního rozpočtu se má týkat jeho základních údajů a parametrů. Objemu a výše jeho plánovaných příjmů, výdajů a rozpočtového deficitu. Ráda bych dodala anebo rozpočtového přebytku. Ale to je dnes, bohužel pro většinu našich občanů, zvláště těch mladších, pojem, který znají jen z ekonomických dějin nebo z ekonomické science fiction. Nejsem asi první z těch, kdo zde v této souvislosti v první řadě bude bít na poplach proto, že návrh rozpočtu, který je nám předkládán, vychází z naprosto jiné ekonomické a legislativní reality, než která bude na jeho příjmové straně v roce 2021, s největší pravděpodobní platit.

To je něco naprosto neslýchaného a bezprecedentního. Člověk se až zdráhá uvěřit, zda to předkladatel, tedy vláda, může myslet vážně. Od české vlády je tento postup zcela nezodpovědný. Vůči celému systému veřejných financí, vůči občanům, podnikatelům, vůči obcím a krajům. Vůči všem. Jde o věc, která se jednou zapíše do ekonomických učebnic černým písmem jako výstražný případ toho, jak se veřejné finance v žádném případě spravovat nemají. Ano, hovořím o plánované daňové revoluci, která ovšem není očekávatelným soubojem vládní koalice a opozice. Ale bitvou premiéra vlády pana Babiše a jejím prvním vicepremiérem panem Hamáčkem, což je opět minimálně evropský unikát.

Vůči samosprávám jde navíc v mnoha případech o likvidační krok a o projev vrchnostenské arogance, která nemá obdoby. Doslova i příslovečnou ránu z milosti. Nehledě na očekávatelný a nevyhnutelný pokles jejich investičních aktivit, což se negativně projeví na celkové agregátní poptávce, a tím i na tempu celkového restartu ekonomiky po koronavirovém šoku, což má být údajně dle vlády, jedním z cílů rozpočtu. Poradní ekonomické orgány vlády v této souvislosti upozorňují, že pokud vláda urychleně nepřistoupí ke kompenzaci předpokládaného a nepřiznaného výpadku daňových příjmů, buď zvýšením jiných daní, což odmítáme, anebo snížením výdajů, což hnutí SPD preferuje, lze očekávat další propad našeho strukturálního deficitu až o zhruba 1,3 % hrubého domácího produktu. Přičemž toto takzvané celkové strukturální saldo, které bylo ještě nedávno v přebytku 0,4 % hrubého domácího produktu, by se tak mohlo v roce 2021 dostat až do schodku ve výši 6 % hrubého domácího produktu.