Už proto, že stále až příliš často slýcháme ospravedlňující argument, kolik peněz herny přináší na daních obecním rozpočtům.

Skutečná pravda je ale jiná. Negativní dopad hazardního hraní na českou ekonomiku se pohybuje okolo 30 miliard korun ročně – z toho nejdůležitější položky jsou sociální platby, dopady trestné činnosti, vliv na HDP a náklady na léčení hráčů. Oproti tomu, výnosy pro veřejné rozpočty se ze zmíněného hazardu pohybují pouze v řádu 6 až 7 miliard korun. A navíc, podle dostupných analýz je v České republice řádově 100 tisíc patologických hráčů, a když započítáme postižené rodinné příslušníky těchto gamblerů, zaměstnavatele nebo věřitele patologických hráčů, tak ze studií vyplývá, že nějakým způsobem na tento typ hazardu doplácí 1 až 1,5 milionu obyvatel České republiky. To jsou gigantická čísla. Proto Úsvit podal tento měsíc návrh zákona na plošný zákaz výherních hracích automatů a jejich internetových obdob.

Existuje příběh o rozbitém okně, který se učí ekonomové už v prvním ročníku. V kostce v něm jde o to, že zlobivý chlapec rozbije míčem výkladní skříň, a kolemjdoucí to komentuje, že je to vlastně dobře, protože sklenář bude mít práci. Moudřejší soused mu ale vysvětlí, že na rošťárně není nic přínosného, protože jinak by si majitel obchodu místo zasklení vitríny mohl koupit něco jiného.