Sasová (Svobodní): Těžký život českých neziskovek

09.02.2018 12:03

V současné politické a ekonomické situaci není možné, aby neziskovky fungovaly bez podpory státu, krajů a měst, tedy bez dotací. Suplují totiž stát. A tady začíná kámen úrazu. A kdyby jen jeden.

Sasová (Svobodní): Těžký život českých neziskovek
Foto: Svobodní
Popisek: Svobodní, logo.

Co je to neziskovka? V současné době už skoro nadávka. Toto slovo často vyvolává negativní emoce a z úst mnohých lidí slyšíme hlasité výkřiky: „zrušit všechny neziskovky“.

No, ale opravdu by ti křiklouni chtěli rušit pěvecké sbory, kroužky při školách, sportovní kluby, či dokonce sbory dobrovolných hasičů? Neziskovka je každá organizace, která nebyla založena za účelem dosahování zisku, tj. vznikla ze zcela jiného důvodu nežli podnikatelský subjekt. Pěvecký sbor má asi jako hlavní náplň činnosti zpívání a příležitostné koncertování, různé kroužky pro děti zase smysluplnou náplň volného času dětí a mládeže a vysvětlovat někomu proč vznikají sportovní kluby a sbory dobrovolných hasičů je, doufám, zbytečné. Neziskovky jsou ale i zahrádkáři, včelaři, dokonce některé vysoké školy, či divadla. Velmi významnou skupinou neziskovek jsou pak poskytovatelé sociálních služeb a neziskovky, které pomáhají zdravotně postiženým a nemocným lidem. Tyto neziskovky jsou zpravidla veřejností při svých razantních projevech tolerovány. Avšak provozovat takovou neziskovku není jednoduché a vyžaduje to velkou odvahu, odhodlání, trpělivost a píli. V současné politické a ekonomické situaci není možné, aby tyto neziskovky fungovaly bez podpory státu, krajů a měst, tedy bez dotací. Suplují totiž stát. Systém je nastavený tak, že o potřebné, ať už jsou to zdravotně postižení a nemocní lidé nebo senioři se nestará stát, ale neziskové organizace za finanční podpory státu. A tady začíná kámen úrazu. A kdyby jen jeden.

Dotace! Finanční podpora, která má zajistit činnost neziskovek ve prospěch cílové skupiny. Jak se ale taková neziskovka k penězům z dotací dostane? Stát, kraje a města vypíší výzvy na podporu určitých činností. Pokud neziskovka takovou činnost vyvíjí, napíše projekt a podá si žádost. Příslušná instituce projekty posoudí a žádosti buď vyhoví, nebo ne. Jednoduché? Ale nikoliv!

1. kámen úrazu

Jak stát, tak zpravidla i kraje a města požadují k dotacím tzv. spoluúčast. To znamená, že na příslušný projekt dostane organizace jen část potřebných finančních prostředků a část si musí zajistit z jiných zdrojů. Spoluúčast bývá různá, nejčastěji se pohybuje ve výši 20 – 30 %. Nepodaří-li se tedy organizaci na stejný projekt sehnat zbývající částku, nemůže čerpat ani tu původní. Např. chcete zorganizovat pro seniory kurzy trénování paměti. Reagujete na výzvu města, napíšete projekt a požádáte o částku 15 tis. Kč na nájemné, lektory, organizátory, tisk pozvánek atd. Pokud je podmínkou 30% spoluúčast, musí být ale celkové náklady projektu 21 429,- Kč. Organizace tedy musí získat ještě z jiného zdroje 6 429,- Kč. Pokud se jí to nepodaří, nemůže dotaci 15 tis. Kč čerpat.

2. kámen úrazu

Projekty je v některých případech nutné celé nebo částečně předfinancovat. Záleží na podmínkách, které si příslušná instituce stanoví. Některé zasílají peníze ihned po vydání rozhodnutí, či podepsání smlouvy, ale některé poskytují jen část. A zase platí totéž, tj. pokud organizace nemá peníze na předfinancování projektu, nemůže projekt zrealizovat a dotaci čerpat. Není žádnou výjimkou, že to provozovatelé neziskovek řeší vkladem svých soukromých finančních prostředků.

3. kámen úrazu

Dotaci je nutné vyúčtovat. To obvykle znamená sepsat zprávu o realizaci projektu, popsat jeho průběh, význam, zhodnotit efektivitu projektu, zhodnotit dopad na cílovou skupinu apod. a doložit, že se projekt uskutečnil v souladu s tím, co bylo uvedeno v popisu projektu. A tak se tisknou pozvánky, dokládají fotografie z akcí, prezenční listiny, kopírují se doklady, smlouvy, ....... a rozhodně se nešetří naše lesy. Každá instituce to má nastavené jinak, ale vzhledem k tomu, že jsou právě ze strany veřejnosti vystaveny velkému tlaku na transparentnost dotačních řízení, vymýšlejí si nejrůznější podmínky, které musí neziskovky splnit. Např. požadují k fakturám objednávky. Co naplat, že lektora zajistíte tak, že zavoláte Frantovi Procházkovi, jestli má desátého čas a mohl by udělat zase tu skvělou 2 hodinovou přednášku pro seniory za 300,- Kč, a tedy žádnou objednávku nevystavujete. Franta vám pak pošle fakturu a vy jí proplatíte. K vyúčtování přiložíte kopii faktury, kopii výpisu z běžného účtu, kopii účetního dokladu, kterým faktura vstupuje do účetnictví (tzv. košilku) a kopii účetního dokladu, kterým se zaúčtovala položka z bankovního výpisu. To ovšem nestačí. Musíte chtě nechtě vyrobit objednávku. A když se bráníte, zjistíte, že není zbytí, protože tento postup je uvedený ve smlouvě o poskytnutí finančních prostředků a vy jste ji podepsali. A tak zasednete k PC, vyrobíte objednávku, vytisknete, podepíšete, naskenujete a pošlete na příslušnou instituci. Nic se sice nezmění, ale přišli jste o cca 15 min. času. A máte samozřejmě dobrý pocit, že jste transparentnosti v čerpání dotací udělali za dosti.

4. kámen úrazu

Úředníci bazírují na striktním dodržení jednotlivých položek rozpočtu, který je součástí žádosti o peníze. Chvála budiž těm, kteří to nedělají, ale pokud vás to postihne, je to zlé. Např. máte-li v rozpočtu uvedeno, že pořídíte propisku, nemůžete pořídit pero. A zase, co naplat, že jste propisku dostali darem od firmy XY, a tudíž jste ji už nekupovali, ale rozbilo se vám pero a tak jste museli pro zajištění projektu koupit nové. Nelze! V projektu je propiska a tedy doložte doklad o koupi propisky! A tak se shání paragon po známých, protože pokud ho neseženete, budete muset těch 15 ,- Kč, které jste nečerpali v souladu s rozpočtem, vracet. A tím riskujete, že vám příště dotaci nedají, protože jste nespolehlivá neziskovka, se kterou mají potíže.

5. kámen úrazu

Úředníci nehodlají připustit, že jste právnická osoba, která se řídí zákonem o účetnictví a dalšími obecně platnými legislativními normami, a trvají na svém. Např. vám z vyúčtování vyřadí cestovné, protože jste ho neměli uvedené v rozpočtu. A zase, co naplat, že jste v rozpočtu měli v rámci druhového členění nákladů uvedenu blíže nespecifikovanou položku služby, která dle vyhlášky zahrnuje i cestovné. Podle úřednice cestovné službou není a vyhláška jí nezajímá. Nebo vám vyřadí paragony ze supermarketu, kde jste nakoupili kancelářské potřeby s tím, že na nich nemáte razítko. Na vaši poznámku, že paragon má všechny náležitosti účetního i daňového dokladu a že žádný zákon neukládá obchodu opatřit jej razítkem, se dozvíte, že všechny ostatní neziskovky paragony opatřené razítkem mají a víc se s vámi bavit nebude.

Některé neziskovky, zejména ty malé, mají opravdu těžký život. Bývají to nadšenci, kteří se snaží pomoci, kteří vykonávají užitečnou a pro mnohé lidi potřebnou činnost a nezřídka kdy za vlastní peníze. Každý totiž nemá dost odvahy, odhodlání, trpělivosti a píle, aby čelil nástrahám dotačních řízení. Zrušit všechny neziskovky?! Ano, zkuste to prosadit. Potřební lidé zůstanou bez pomoci a ti odvážní, odhodlaní, trpěliví a pilní zakladatelé a provozovatelé neziskovek budou mít konečně čas pro sebe, své rodiny, své zájmy a nebudou muset po večerech v potu tváře psát projekty. Projekty, které vedou v mnoha případech ke zlepšení života některých skupin lidí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Půta: Školení ke GDRP pomůže zejména obcím 1. a 2. stupně

15:41 Hejtman Půta: Školení ke GDRP pomůže zejména obcím 1. a 2. stupně

V budově krajského úřadu proběhlo školení k GDPR.