Co je to neziskovka? V současné době už skoro nadávka. Toto slovo často vyvolává negativní emoce a z úst mnohých lidí slyšíme hlasité výkřiky: „zrušit všechny neziskovky“.

No, ale opravdu by ti křiklouni chtěli rušit pěvecké sbory, kroužky při školách, sportovní kluby, či dokonce sbory dobrovolných hasičů? Neziskovka je každá organizace, která nebyla založena za účelem dosahování zisku, tj. vznikla ze zcela jiného důvodu nežli podnikatelský subjekt. Pěvecký sbor má asi jako hlavní náplň činnosti zpívání a příležitostné koncertování, různé kroužky pro děti zase smysluplnou náplň volného času dětí a mládeže a vysvětlovat někomu proč vznikají sportovní kluby a sbory dobrovolných hasičů je, doufám, zbytečné. Neziskovky jsou ale i zahrádkáři, včelaři, dokonce některé vysoké školy, či divadla. Velmi významnou skupinou neziskovek jsou pak poskytovatelé sociálních služeb a neziskovky, které pomáhají zdravotně postiženým a nemocným lidem. Tyto neziskovky jsou zpravidla veřejností při svých razantních projevech tolerovány. Avšak provozovat takovou neziskovku není jednoduché a vyžaduje to velkou odvahu, odhodlání, trpělivost a píli. V současné politické a ekonomické situaci není možné, aby tyto neziskovky fungovaly bez podpory státu, krajů a měst, tedy bez dotací. Suplují totiž stát. Systém je nastavený tak, že o potřebné, ať už jsou to zdravotně postižení a nemocní lidé nebo senioři se nestará stát, ale neziskové organizace za finanční podpory státu. A tady začíná kámen úrazu. A kdyby jen jeden.

Dotace! Finanční podpora, která má zajistit činnost neziskovek ve prospěch cílové skupiny. Jak se ale taková neziskovka k penězům z dotací dostane? Stát, kraje a města vypíší výzvy na podporu určitých činností. Pokud neziskovka takovou činnost vyvíjí, napíše projekt a podá si žádost. Příslušná instituce projekty posoudí a žádosti buď vyhoví, nebo ne. Jednoduché? Ale nikoliv!

1. kámen úrazu

Jak stát, tak zpravidla i kraje a města požadují k dotacím tzv. spoluúčast. To znamená, že na příslušný projekt dostane organizace jen část potřebných finančních prostředků a část si musí zajistit z jiných zdrojů. Spoluúčast bývá různá, nejčastěji se pohybuje ve výši 20 – 30 %. Nepodaří-li se tedy organizaci na stejný projekt sehnat zbývající částku, nemůže čerpat ani tu původní. Např. chcete zorganizovat pro seniory kurzy trénování paměti. Reagujete na výzvu města, napíšete projekt a požádáte o částku 15 tis. Kč na nájemné, lektory, organizátory, tisk pozvánek atd. Pokud je podmínkou 30% spoluúčast, musí být ale celkové náklady projektu 21 429,- Kč. Organizace tedy musí získat ještě z jiného zdroje 6 429,- Kč. Pokud se jí to nepodaří, nemůže dotaci 15 tis. Kč čerpat.