Dámy a pánové, je po obědě, lavice zejí prázdnotou, hlavně ty napravo a uprostřed. Dovolte mi, já se samozřejmě dostanu ke korespondenční volbě, ale předtím chci takovou, takový ekonomický exkurs a samozřejmě to propojím.

Úspory českých domácností se za dva roky vinou nezvládnuté inflace smrskly o více než čtvrtinu a v důsledku růstu cen nebudeme mít podle oficiální prognózy Ministerstva financí ani v roce 2026 reálnou mzdu na úrovni roku 2019. Reálné mzdy totiž klesají nejrychleji ve vyspělém světě a za pár týdnů navíc miliony českých zaměstnanců na vlastní kůži pocítí, že jim v důsledku daňového balíčku klesly i mzdy čisté. Jinými slovy, vrátili jsme se s Fialovou vládou několik let do minulosti.

Česká republika je tak jedinou zemí v Evropské unii, která se ještě nedostala na svou předcovidovou úroveň. Spotřeba domácností je 10 % pod úrovní roku 2019. V důsledku chybné hospodářské politiky vlády klesl v minulém roce hrubý domácí produkt naší ekonomiky o půl procentního bodu HDP a klíčovým průmyslovým zaměstnavatelům příští rok vzrostou náklady na energie o více než 100 %. Máme tři miliony lidí na hranici chudoby, raketově roste počet domácností, které dávají na bydlení celou polovinu svého rozpočtu, a pochopitelně tak omezují jakoukoliv vedlejší spotřebu, která by přitom mohla naši ekonomiku nastartovat. Máme největší energetickou inflaci na světě, výběr daní naopak nejhorší nejméně od roku 2012. Jen na nejdůležitější dani - DPH - nedokázala v loňském roce tato vláda vybrat astronomických 24,2 miliardy korun, dalších 12 miliard korun na dani z tabáku a stěží uvěřitelných 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Čísla tuto vládu nekompromisně usvědčují z toho, na co ji pravidelně upozorňují při každé vhodné příležitosti už 24 měsíců.