Podle Záloma nejde o běžnou personální změnu, ale o ukázkový příklad takzvané cancel culture – „moderní formy ostrakizace, kdy se určitý člověk vytlačuje z veřejného i profesního života za názory, které s jeho prací nesouvisejí“. Jak připomíná, na rozdíl od cenzury tu nezasahuje stát, ale rozhodnutí přichází „odspodu – od občanské společnosti, firem, kulturních institucí nebo fanoušků“.
Zálom zdůrazňuje, že právě publikum dnes často určuje, kdo je „přijatelný“ a kdo nikoliv: „Pokud by se Klempířovo oznámení o kandidatuře za Motoristy rozhodla kapela přejít mlčením, patrně by si příliš nepomohla. Fanoušci, kteří v Motoristech spatřují nepopiratelné politické zlo, by prohlašovali, že už nikdy nepřijdou na koncert.“
Místopředseda Svobodných také upozorňuje na dvojí metr. Klempíř v minulosti sympatizoval s Piráty a kapela hrála pro Milion chvilek pro demokracii, na jejímž pódiu se objevil i Karel Schwarzenberg. „Tehdy to nikomu nevadilo,“ podotýká Zálom.
Označování Motoristů za „morálně nepřijatelnou“ stranu považuje Zálom za nebezpečné: „Takový přístup bagatelizuje skutečné možné nebezpečí pocházející od reálných komunistů nebo fašistů. Přijatelnost je posouvána salámovou metodou. Co se zdá nepřijatelné dnes, může být standardem zítra.“
Ačkoli odmítá tvrzení senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, že Klempířův vyhazov porušil Listinu základních práv a svobod („neexistuje právo být členem kapely“), trvá na tom, že morálně jde o odsouzeníhodný krok: „Jestliže se členové, kteří Klempíře vyhodili, chtěli nějak politicky vyslovit, učinili tak: Vyjádřili se proti názorové pluralitě.“
Pro Záloma je případ symbolem stavu české politické kultury. „Dostali jsme se na takovou míru politického nepřátelství a nesnášenlivosti, že si lze jen klást otázku, jakých dalších podob může nabývat,“ uzavírá v blogu na iDNES.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný