Schillerová (ANO): My jsme tady pro lidi a oni to vědí

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, čím si zaslouží politici důvěru? Důvěryhodným programem, dodrženým slibem, pracovním nasazením, upřímnou komunikací, věrohodnou argumentací, prosazováním politiky, se kterou se ucházeli o důvěru voličů. Čím může politik důvěru ztratit? Zradou, nedodrženým slibem, nekomunikací a netransparentností, pošlapáním svého programu, lží nebo třeba tím, že před odpovědností dá přednost pohodlnému životu a místo, aby v pozici ministra pracoval sedm dní v týdnu, omezí svůj pracovní program na úterky, středy a čtvrtky a pondělí a pátky vyhradí papalášské relaxaci.

Když jsem 15. prosince nastoupila po čtyřech letech na Ministerstvo financí, nestačila jsem se divit, jak úřad personálně nabobtnal. Ze sedmi sekcí bylo deset, za každým druhým počítačem vrchní ředitel, náměstek nebo tučně placený politický poradce. Můj předchůdce jich měl neuvěřitelných deset, ale v práci je potkal málokdo. Stovky opravdových expertů a odborníků, kterých je Ministerstvo financí plné, byly roky bez manažerského zadání. Laxnost, pasivita, slabý tah na branku, neochota pracovat pro vlastní lidi a přehnaná orientace na zástupná nebo případně zahraniční témata prosakovala ze Strakovy akademie až k jednotlivým ministrům, mého předchůdce na Ministerstvu financí nevyjímaje.

Daňový výběr pokulhával. Zákony, které vznikaly, šly spíše na ruku bankám, energetickým gigantům nebo zahraničním obchodním řetězcům, než českým zaměstnancům, živnostníkům, seniorům, rodinám s dětmi nebo firmám.

Kvetla práce načerno a s tím související zneužívání sociálních dávek, kvetl nelegální on-line hazard, černé pálenice alkoholu, improvizované výrobny cigaret, samozřejmě bez kolků. Cash ondy kam se člověk podíval.

Místo poctivého rozpočtového řemesla vítězily rozpočtové kejkle, triky a netransparentnosti, které měly zastřít totální selhání hospodářské a finanční politiky Fialovy vlády. Pomyslná řemeznice (řemenice?) byla shozena.

Nastoupila jsem a ještě ten samý týden jsem nechala organizační strukturu Ministerstva financí vrátit do původních kolejí. Z deseti sekcí jsme udělali sedm, ubylo vrchních ředitelů s auty a řidiči, sbalili si političtí poradci, jejichž rady stály naši ekonomiku desetimiliardové škody na ztraceném HDP, na nevybraných daních kvůli zrušenému EET, na škodlivém daňovém balíčku a tak dále.

A pustili jsme se do práce. Měsíc a půl není zas tak dlouhá doba, ale já jsem na všechno, co jsme dali do pohybu, opravdu upřímně hrdá. Ten ze všeho nejdůležitější počin byla revize rozpočtu na letošní rok. To, co nám po sobě zanechal bývalý kabinet, byl jedním slovem podvod. Chybějí miliardy na příjmech, které se uměle nafoukly ve snaze vylepšit vykázaný deficit, příjmy z dividend nebo sociálního pojistného, které si páni exministři bez skrupulí vycucali z prstu. Nesoulad mezi rozpočtovanými výdaji a schváleným rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury, který by znamenal kolaps dopravní výstavby v Česku. Nepokryté výdaje na zákonné sociální dávky.

Krystalická ukázka práce, za kterou by si můj předchůdce zasloužil pozbýt důvěry veřejnosti a kterou koneckonců opravdu pozbyl.

My jsme se s těmi pastmi vypořádali, dokázali jsme se vypořádat s chybějícími nekrytými požadavky rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury za 37 miliard nebo nezapočítanými zákonnými výdaji na sociální dávky za neuvěřitelných 17 miliard.

Museli jsme také upravit všechny ty uměle nafouknuté příjmy. Výsledkem je pouze o 24 miliard vyšší deficit, který jde kompletně na prorůstové investice. Prostředky, díky kterým protiinflačně zlevňujeme elektřinu a důstojně ji zaplatíme zaměstnancům státu, jsme získali úsporami na provozu.

Udělali jsme maximum možného, abychom podvodný rozpočet minulé vlády zreálnili do podoby, ve které může zamířit do Sněmovny. Díky tomu může dnes Ministerstvo financí předložit Poslanecké sněmovně realistický, pravdivý, ale zároveň prorůstový a proinvestiční rozpočet, který myslí i na stovky tisíc zaměstnanců veřejného sektoru, jejichž reálné příjmy nechal minulý kabinet doslova zdecimovat třicetiprocentní kumulovanou inflací.

A když jsme u té inflace, musím vyzdvihnout významný protiinflační krok naší vlády. Tím, že jsme převedli poplatky za obnovitelné zdroje energie ze složenek českých domácností na stát, snižujeme podle respektovaných makroekonomických pracovišť inflaci o 0,3 procentního bodu. A nadto zvyšujeme konkurenceschopnost Česka, koupěschopnost českých domácností i agregátní poptávku. Levnější energie je velká konkurenční výhoda. A naopak tam, kde jsou energie drahé, vznikají problémy a stagnace. Přesvědčili jsme se o tom během čtyř let Fialovy vlády. Bohužel.

Důvěra je i o tom, že když něco čtyři roky kritizujete a pak dostanete šanci se ukázat, nezaleknete se, ale pustíte se do práce. Ukážete, že si za svým stojíte. My jsme energie zlevnili a peníze jsme si na to našetřili na provozu státu, který za minulého kabinetu nabobtnal o neuvěřitelných 50 miliard korun. Ročně.

Živnostníci. Také bych jim chtěla věnovat pár slov. I ti, troufám si tvrdit, ve velkém ztratili v koalici, která dnes sedí v opozici, důvěru. Tři roky po sobě jim tato vláda dramaticky zvýšila odvody. Pokud sečteme zvýšení sociálních odvodů, ke kterému došlo v důsledku daňového balíčku v letech 2024, 2025 a 2026, dostaneme závratnou sumu 50 000 korun navíc. Takto prudké zvyšování daní má velmi negativní vliv zejména na drobné živnostníky, zejména ty, kteří si otevřeli živnost a vydělávají si třeba jako kurýři, osobní přepravci, kadeřnice, kosmetičky, fitness trenéři, uklízečky, doručovatelé, na ty, kteří upravují oděvy, prodávají na trzích, vyrábějí drobné domácí dekorace.

My jsme živnostníkům slíbili, že s tím je konec, že zvýšení, ke kterému došlo od ledna 2026, snížíme o 715 korun měsíčně. A to, co už zaplatili navíc, jim vrátíme zpět. A tuhle důvěru, kterou do nás vložili, jsme nezklamali. Zákon už prošel prvním čtením.

A nejde jen o živnostníky. Chceme vyslat pozitivní impuls do ekonomiky, protože nám záleží na růstu našeho HDP. Chceme podporovat poptávku k podnikání a investice. Chceme ty peníze raději nechat podnikavým a aktivním lidem, aby je raději investovali třeba do svého vzdělávání nebo do úspor na důchod nebo je prostě utratili u jiného živnostníka.

A když jsme u těch úspor na důchod. Ministerstvo financí v tuto chvíli finalizuje návrh, jak penzijní spoření v České republice zatraktivnit. Penzijní reforma totiž není jen o nekonečném a nesmyslném zvedání důchodového věku. Je také o tom, že snížíme vysoké poplatky, které si ukusují penzijní fondy, že se zaměříme na možnosti více motivovat mladé lidi ke spoření, třeba už od dětského věku s pomocí rodičů. Ano, chceme výrazně zatraktivnit třetí pilíř. A změny, které brzy představíme, obrátí současný trend, kdy soukromé penzijní spoření zažívá nefalšovaný exodus. Bohužel opět s aktivním přičiněním minulé vlády.

Moje hlavní téma je ale boj s šedou ekonomikou a férové podnikatelské prostředí. Důvěry, že s šedou ekonomikou zatočíme a podnikatelské prostředí zase narovnáme, si vážím asi ze všeho nejvíc. Mám radost, že už jsme měli několik schůzek na vrcholné ministerské úrovni s předními úředníky a šéfy klíčových organizačních složek, kteří mají co do činění s bojem s nelegální prací. Dali jsme do pohybu věci, které čtyři roky stály. Odhalili jsme velké procesní a pravděpodobně i legislativní nedostatky, které napravujeme. Již brzy se do boje s fenoménem nelegálního zaměstnávání pustí naše koordinovaná spolupráce na podvozku Daňové Kobry. Bude to efektivní, efektní a účinná Kobra proti černé práci. Nepochybuji, že časem přinese do státního rozpočtu nikoliv miliardy, ale desítky miliard korun.

EET 2.0. V pátek jsem se vrátila ze Slovenska, kde jsem se svým ctěným kolegou ministrem financí Ladislavem Kamenickým diskutovala o zkušenostech našich sousedů. A představte si, že tam není EET žádné politické téma. Existuje tam celospolečenská shoda, že daně se vybírat mají, že povinností státu je zajistit férové prostředí. A řekla bych, že takto je to ve většině evropských zemí. A o tom je podle mě důvěra. Jít si za svým, jít si za tím, co jsme slíbili, s čím jsme vyhráli volby, prosazovat dobré věci, pracovat naplno od rána do večera, komunikovat, skládat zodpovědnost.

Já jsem přesvědčena, že po měsíci a půl mohu předstoupit před Sněmovnu se vztyčenou hlavou a že se mohu podívat občanům do očí, stejně tak jako mí kolegové. Udělali jsme kus práce, ale ještě větší kus práce je před námi. Výsledky se pomalu dostavují, ale ty největší teprve přijdou.

Ne, opravdu se před současnou opozicí nemáme za co stydět. Ne, opravdu nás současná opozice nemá nejmenší právo mistrovat. Ne, opravdu na to nemáte žádné právo, dokud si nezametete před vlastním prahem svoje bitcoiny, kampeličky a dozimetry.

My jsme tady pro lidi a oni to vědí. Vy jste tady byli pro banky, zbrojaře, energetické giganty, zahraniční obchodní řetězce a někteří z vás bohužel i pro organizovaný zločin peroucí špinavé peníze z darknetu. Je příliš brzo, aby se na to zapomnělo. A spolehněte se, že lidé nezapomínají. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců. Prakticky prázdné opoziční lavice.)