V neděli proběhl u památníku v Letech u Písku pietní akt k osmdesátému výročí transportu Romů do táborů smrti v Osvětimi. Zahynuli tam skoro všichni. Transporty už byly německá akce, ale tábor v Letech samotný byl výhradně česká záležitost. Byl zřízen protektorátní vládou, dozorci a všichni zřízenci byli Češi.

Po pravdě řečeno, tento koncentrák pro Cikány, jak se tehdy říkalo, nebyl v krutosti a sadismu rozdílný než leckterá nacistická zařízení té doby. Když slyšíte vzpomínky přeživších kolik dětí tam zahynulo, na ubíjení nezletilých, na nesnesitelné životní podmínky a trápení, ale i zacházení s mrtvými, je to opravdu děsivé. To vše patří k temným stránkám našich dějin.

Jako téměř každý evropský národ jsme se i my během dvacátého století dopouštěli krvavých zločinů. Snad jedině Skandinávci se podobným excesům v tomto období vyhnuli. Kultura různých národů se pozná podle toho, jak se se svou minulostí vypořádají a jak se jí snaží také napravit.