To, že podpora sociálních demokratů nejen v naší zemi, ale v celé Evropě není bůhvíjaká je dle volebních výsledků zřejmá. Sice existují rozličné analýzy příčin posledních porážek, ale žádná neuvádí tu základní. A tou jsou reprezentanti strany, kteří by měli důvěryhodně reprezentovat a především prosazovat komplexní politický program levice. Protože právě ztráta důvěryhodnosti je základem současného neblahého stavu. Ano značka ČSSD je silně poškozená, ale řešením není její přejmenování. Prostě proto, že ta značka je to nejcennější, co dnes máme. A obecně platí, že každá politická strana má mít svůj politický program a své důvěryhodné představitele, kteří tento program představují a reprezentují.

Pokud někdo velmi mladý s malými životními i profesními zkušenostmi přesvědčuje o nutnosti důchodové reformy, pak se nelze divit seniorům, že mu nevěří. Podobně je to s mladými voliči, ke kterým promlouvá politik v seniorském věku a neznajíce jejich současné problémy či mentalitu. Ale to, co je daleko důležitější, je předvídatelnost politika. To jest, zda politik má na řešení současných problémů sociálně demokratické či dnes stále moderní liberální řešení. Prostě proto, že globalizace produkuje za pomocí své neoliberální ideologie vítěze a poražené. A těch poražených je stále více a více. Aby tomu tak nebylo, k tomu má a musí sloužit levicová politika, zejména politika sociální demokracie.

V současné době si sociální demokraté vybírají své vrcholné vedení a své zástupce, kteří ponesou pomyslný prapor ČSSD v boji za zlepšení image strany. Strany, která svým odklonem od tradiční sociálně demokratické politiky neustála globalizační tlaky a zejména dostatečně rychle a přesvědčivě nereagovala na problémy dnešní společnosti. Zůstala tak ve vleku politiky, která neodpovídá základnímu politickému programu sociální demokracie.

Prostě tým ve vedení strany musí odpovídat elektorátu voličů současných i voličů budoucích. Je třeba souhry zkušenosti a odbornosti s novými tvářemi a s neotřelým přístupem.