Není snad občana v České republice, který by neznal prvního prezidenta ČSR a ČR Tomáše Garrigue Masaryka. Vždyť stál u zrození naší republiky a stal se nejvýznamnější osobností novodobých dějin. A dnes 14.9.1937 si připomínáme 80. výročí jeho úmrtí. A je škoda, že se oficiálně nevydává pamětní medaile, jak tomu bylo v minulosti. Alespoň o tom nevím.

Pan prezident byl ve funkci od roku 1918 do roku 1935, kdy abdikoval ze zdravotních důvodů. K jeho životu existuje mnoho knih, nicméně jednu mám zvlášť rád. Jsou to Hovory s T.G. Masarykem od Karla Čapka, které navzdory času, jsou stále aktuální.

Ve stati Národ pan prezident říká, cituji: Národnost a mezinárodnost se nevylučují, ale vyvažují se. Národové nejsou ohroženi mezinárodností, nýbrž druhými nacionalismy. Jeho lásku k národu a k demokracii vyjadřují slova: Mluvení o krizi demokracie a nedostatcích parlamentarismu má do značné míry původ v té nedostatečné zkušenosti, odsud také to papouškování po cizích politických ismech – zkrátka nemyslí se dost po svém a po našem. Zvykli jsme si za Rakouska (a já bych dodal, že i za období komunismu) na negaci státu – to byl následek poroby. Proto tolik lidí u nás stát neguje i dnes – nedůvěrou, odporem proti státní administrativě, špatným poměrem k celým vrstvám spoluobčanů.