Abych odpověděl na toto konstatování, musím se vrátit do roku 2003, kdy Miloš Zeman po prezidentské prohře opustil Pražský hrad zadním vchodem. Od té doby nejen zanevřel na sociální demokracii, ale všemožně se snaží jí ubližovat. A to musím zdůraznit, že nejen v roce 2003, ale i ve druhém kole prezidentské volby v roce 2013, jsem Miloše Zemana podporoval.
Nicméně od té doby se mnohé změnilo. Založení SPOZ, později SPO a veřejná podpora této politické strany, měla být beranidlem na ČSSD. Podobně budování kultu osobnosti spolkem Přátel Miloše Zemana, vytvářelo a stále vytváří pátou kolonu uvnitř sociální demokracie. Stačí připomenout nově vzniklou platformu, která podpořila za prezidenta právě Zemana. A v neposlední řadě je to dnes již neskrývaná podpora A.Babiše a jeho hnutí ANO 2011.
Prvním důvodem, proč v současné volbě nemohu podpořit za prezidenta České republiky současného prezidenta, je jeho špatný zdravotní stav a zejména politické okolí Miloše Zemana, které hledí více na své osobní zájmy, než na zdravotní stav prezidenta. Lidé, obklopující Miloše Zemana nejsou pro mne morální, ani odbornou autoritou. Dnes se ukazuje, že škodí pověsti nejen pana prezidenta, ale i České republice. A často jsou zapleteni do politického boje vůči sociální demokracii, to aby se panu prezidentovi dostatečně zalíbili. Tito lidé již nemohou dále reprezentovat naši zemi nejen doma, ale zejména ne v zahraničí.
Druhým důvodem je odklon pana prezidenta od demokratických a bezpečnostních záruk naší země. Nejen jeho často neoprávněná kritika Evropské unie či Severoatlantické aliance, ale i jeho zahraniční politika, ohrožuje bezpečnost České republiky. Zpochybňování demokratických hodnot, svobody a nezávislosti naší země vede pouze k jejímu oslabování.
Také důraz na ekonomické vztahy není ospravedlnitelný v pohledu lidských práv, českých národních zájmů či budoucího vývoje naší země. A pan prezident poněkud zapomíná, že ČR je parlamentní a nikoliv prezidentskou republikou. Na tom ani přímá volba hlavy státu nic nezměnila, i když si to pan prezident a jeho nejbližší podporovatelé myslí.
Třetím důvodem je neustálé vměšování Miloše Zemana do vnitřních záležitostí ČSSD, a to nejen proto, že má stále mezi sociálními demokraty mnoho přátel. Problémem pana prezidenta je jeho bezbřehá ješitnost a neustálý revanš vůči lidem, kteří mu v jeho očích ublížili. A to bez ohledu na negativní dopady na pohled veřejnosti vůči sociální demokracii. Někdy se mi spíše zdá, že politikou současného Miloše Zemana vůči ČSSD je teze, čím hůře, tím lépe. Z poslední doby připomenu dosud stále neobjasněnou povolební schůzku v Lánech, mediální kritiku vedoucích představitelů strany a podpora jejich kritiků či nestátnické řešení vládní krize, včetně chování při demisi či ne demisi premiéra Bohuslava Sobotky.
Čtvrtým důvodem je odklon od demokratických hodnot a příklon k radikálům. Ať již to bylo Konvičkovo proti islámské hnutí nebo dnes podpora nacionální SPD. Namísto toho, aby Miloš Zeman dodržel svůj slib udržovat soudržnost naší společnosti, si naopak libuje v jejím rozdělování. Prostě se nechová jako státník, ale spíše jako politický hokynář. Tento postoj je jasně čitelný ve vztahu k současnému premiérovi Andreji Babišovi. Nestačí ohýbat ústavu, ale zaznívá jasná podpora jeho osobě i jeho hnutí. A to pouze proto, aby nedej Bůh nebyl postaven prezidentský protikandidát. To raději jako demokrat skousne menšinovou vládu ANO 2011 s tichou podporou KSČM a SPD. Tenhle politický handl nelze přehlédnout. Tak jako nelze přehlédnout dvojí metr Miloše Zemana vůči trestně stíhaným politikům.
Jako sociální demokrat, který tuto stranu v listopadu 1989 spolu obnovoval, mám za své svobodu, demokracii a solidaritu. A dnes, když slýchám některé názory pana prezidenta, pak v nich marně hledám sociálně demokratický pohled či program. Spíše slyším politický pragmatismus, pravicovou hospodářskou politiku a prvky xenofobie a nesnášenlivosti. A co je horší, tyto názory Miloše Zemana jsou řadou i sociálních demokratů brány za názory levicové. Přitom mají blízko k národním socialistům či národovcům.
Prostě rozchod s ČSSD nebyl založen pouze na osobních antipatiích, ale sdílí i odlišnosti politické a programové. Proto pro mne osobně již Miloš Zeman neztělesňuje sociálního demokrata, ale pragmatického populistu, který svoje PR vůči veřejnosti mistrně ovládá. To ovšem neznamená, že si jej, za skutky z minulosti, přestávám vážit. Nicméně se Miloš Zeman změnil, proto se změnila i má podpora vůči jeho kandidatuře.
Převzato z profilu.
Ing. Antonín Seďa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
