A to zejména v tom smyslu, že dnes ve svobodné soutěži politických stran nerozhoduje ani tak kvalitní volební program, ale populismus, marketinková strategie, provázanost byznysu s politikou a médii. Ono se totiž daleko jednodušeji řídí a ovládá politická strana či hnutí jako podnik svým majitelem, než klasická politická strana na základě svých stanov, programu a demokraticky volených struktur.

Pamatuji si, jak se v průběhu předvolební kampaně hnutí ANO 2011 vymezovalo proti klasickým politikům a politickým stranám. Mimo jiné také tím, že volební program tohoto hnutí byl spíše snůškou populistických slibů než reálným politickým programem. Přesto občané – voliči podpořili novou politiku a nové politiky. I když tito se k politikům moc neznají a neustále se vůči nim vymezují. Přitom politika je staré řemeslo sloužící občanům od nepaměti. Prostě pokud politik dělá své řemeslo poctivě a kvalitně, opravdu se nemá za co stydět. Vždyť i parlament je jistým bojištěm pro názorové a zejména politické střety a je jen dobře, když se rozdílné názory řeší demokratickou diskusí a nikoliv zbraněmi. A demokratický parlament opravdu není firma, kde rozhodují její vlastníci či dosazený generální ředitel. To snad pochopil i pan první místopředseda vlády.