V Táboře jsme nejen propásli možnost koupit za slušnou cenu 40 milionů budovu JčU na lukrativním místě, ale také jsme prodali bez náhrady bývalé městské kulturní středisko a budovu Střelnice. Prostě nemyslíme na budoucnost. Samostatnou kapitolou je tzv. privatizace městských bytů a domů stávajícími nájemníky.

Jednak jsou nesmyslně nastavena pravidla, kdy je možné nezprivatizovat některé byty v jinak zprivatizovaném domě a město na to doplácí značné sumy. Ty by mohly být věnovány údržbě bytového fondu, případně výstavbě bytů sociálních pro mladé rodiny a seniory. Druhá cena odvíjející se z ceny tržní je nad možnosti kupní síly obyvatel města a privatizace se podle představ několika posledních vedení města stejně nedaří. Můžeme tedy jen děkovat, že zatím nám z původních 5 000 bytů zůstalo podle předvolebních dat 3 300. Skutečně půjdeme ještě dále?