Tentokrát České republice začal dokonce šéf Amnesty International vyhrožovat soudem, pokud prý nepřestaneme pouze mluvit o inkluzivním vzdělání (jednoduše řečeno začlenění žáků se specifickými potřebami vzdělání do běžných základních škol) a nezačneme konat. Podkladem mu je zpráva této organizace, která dokumentuje, jak diskriminujeme romské žáky začleňováním do základních škol praktických.

Chtěla bych v té souvislosti také uvést pár údajů. Výsledky výzkumu prezentovaného eurokomisařkou Viviane Redingovou (2012) hovoří o něčem jiném. Vyplývá z nich, že úroveň vzdělání a uplatnění na trhu práce mají Romové v ČR nejvyšší v rámci 11 sledovaných evropských zemí (vzorek 22 000 osob). Podíl středoškolsky vzdělaných Romů v ČR dosahuje téměř 30 % proti v průměru 15 % v dalších zemích. Na to navazuje další údaj - 40 % zaměstnaných Romů u nás proti 10 - 20 % v ostatních sledovaných zemích. Drtivá většina romských dětí má u nás ukončenou povinnou školní docházku. Díky její vymahatelnosti u nás a ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je tu jen minimální negramotnost. A to i zásluhou základních škol praktických, na něž navazují odborná učiliště.