Foto:
Repro ČT
Popisek: Senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Fischer
reklama
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pane ministře, děkuji za možnost vystoupit k textu, který se věnuje volbám do Evropského parlamentu a přemýšlení o tom, jak tyto volby modernizovat nebo jak je proměňovat. Nebudu mluvit k volebnímu věku 16, nebo 18 let, ale chci tady vystoupit k té druhé otázce – celounijní volební obvod.
Anketa
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?
Když se díváme do způsobu voleb, ostatně existence dvou komor v ČR, kdy zákonodárci jsou voleni různým způsobem a doplňují se, vyvažují, mají jinou legitimitu, tak tento princip někdy potkáváme také v jednokomorovém parlamentu, do kterého jsou poslanci voleni právě různým způsobem. A v tomto smíšeném volebním systému by proto podle mého soudu nevadilo, kdyby začal operovat Evropský parlament. Když přemýšlíme nad tím, jak země naší velikosti má, nebo nemá vliv na to, co se děje v Evropské unii, jak může ovlivňovat agendu Evropského společenství z hlediska našich vlastních priorit a jak malý, nebo naopak velcí jsme, tak si musíme připomenout, že v současné době máme například místopředsedkyni Evropského parlamentu Ditu Charanzovou. A není to první člověk, který byl na křesle místopředsedy Evropského parlamentu. V minulosti to byl třeba Pavel Telička. Proto se mi zdá, že bychom se neměli úplně bránit tomu, 4 % nabídnout do celounijního volebního obvodu, protože každý z nás, kdo sledujeme nějakou významnou otázku rozhodující pro život občanů v České republice, dobře víme, jak významné je jejich projednávání v Evropském parlamentu. A dobře známe nejenom členy Evropského parlamentu s českým pasem, ale také figury, které tam tato témata brání, prosazují a hájí. A hájí je také pro nás. A Často velmi rezonují se zájmy občanů České republiky. Proto bych se nebránil, aby u těch silných otázek, silných figur jsme nechávali prostor pro talenty v jednotlivých evropských státech, aby se v tomhle malém procentním, v té podmnožině vytvářel politický vektor, který bude posilovat pocit sounáležitosti nebo naší příslušnosti. A vytvářel synergii, do které také máme za úkol vstupovat. Mně to přijde návrh, který je samozřejmě, viděno současnýma očima, ještě vzdálený, ale nejsou to světelné roky. Já dneska například sleduji v Evropském parlamentu osobnosti, které pracují na stejných otázkách, jako pracujeme my tady v Senátu. A nekontroluji, jaký mají pas v kapse, jestli to jsou občané ČR a byli zvoleni za ČR, anebo byli zvoleni za jiný členský stát. Já bych si tedy vybral, a celá řada z vás, kteří sledujete otázky ekologie nebo spotřebitelských práv, otázku ochrany občanů před nejrůznějšími vlivy jejich soukromí, vždycky budeme vědět, kdo na těchto silných tématech pracuje v EVropském parlamentu. A proto mi dovolte vyjádřit mírný nesouhlas s tím, co tady řekl pan ministr, jaká je pozice vlády. Já bych tuhle debatu klidně vedl, i když potom musíme vést samozřejmě velmi pečlivou rozpravu o tom, kdy takovéhle změny nastolit. Mně nevadí představa, že by 4 % z těch všech poslanců Evropského parlamentu byla volena jiným způsobem, a tím pádem by do té demokratické rozpravy v rámci Evropské unie, po které často tolik voláme, přinášeli prostě ještě jiné akcenty.
Jsem přesvědčen, že by to naopak posílilo také možnost hájit zájmy občanů ČR v EU. Děkuji.
K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
