Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

My jsme se tady pustili do energetické politiky. Já nejdřív jeden příklad. Protože jsem tady slyšel, jak budeme stavět do určité hranice na moři větrníky. Takže na postavení jedné jaderné elektrárny potřebujeme 25 000 tun oceli, ekvivalent ve větrnících by byl 1 166 000 tun oceli. V cementu je to 300 000 tun proti 656 000 tun, ekvivalentu jedné jaderné elektrárny. Takže to jenom pro ukázku, protože když se hodně často díváme do Německa, Německo má dneska vyšší procento výroby energie z uhlí. Omezuje těžbu uhlí, protože ho dováží, omezuje výrobu koksu, omezuje výrobu oceli, protože tyto suroviny dováží.

V tomto případě naprosto nechápu rozhodnutí Evropské unie, kdy zvýšila dovozní kvóty na dovoz oceli z Číny. A tady si myslím, že se shodneme s vládou. I kdybych připustil, že v Číně se vyrábí za stejných ekologických podmínek, oni tam přece jen už nejsou na stromech, kde je uhlíková stopa dopravy té oceli do České republiky? Není. Takže je to z mého pohledu, když se dívám na to Německo, velice alibistické. Ano, ochraňme si svoje životní prostředí a je nám úplně jedno, co se dělá na druhé půlce zeměkoule. Ale to jsou jen jednotlivosti.