Smetena ze stolu tak byla petice desítek tisíc lidí, kteří požadovali, aby si provozovatel restauračního zařízení do 90 m2 mohl sám rozhodnout, zda se v jeho objektu bude smět kouřit či nikoliv. Zamítnuta byla také snaha o zřízení tzv. bezobslužných kuřáren s ventilací. A vyjmut nebyl ani naprosto nesmyslný zákaz prodeje alkoholu osobě, u níž lze předpokládat, že by se mohla dopustit trestného činu či přestupku pod vlivem alkoholu. To je totiž věc, kterou žádný hospodský opravdu předjímat nebude – pokud neumí pracovat s křišťálovou koulí.

Sám jsem také navrhoval, aby se zákaz kouření nevztahoval na zahrádky a venkovní prostory bez ohledu na to, zda mají pevné nebo mobilní zastřešení, protože zde zákaz opravdu nemá opodstatnění. Ani tahle iniciativa nebyla vyslyšena.

To však nic nemění na tom, že bych velice rád poděkoval několika desítkám tisíc lidí, kteří se prostřednictvím petice domáhali zmírnění protikuřáckého zákona. Jejich iniciativy si velmi vážím, protože mne to utvrzuje v tom, že mezi námi stále existuje velká skupina lidí, kteří si nechtějí nechat líbit nepřiměřené zásahy státu a rozhodli se chránit svoji svobodu.