Je to jak pozorovat dva různé světy. Ministr zdravotnictví se tváří, jako by české zdravotnictví prožívalo zlaté časy. Kdežto lékaři, zdravotní sestry i všichni, kteří vidí pod pokličku fungování např. nemocnic, mluví o pravém opaku. České zdravotnictví se propadá do čím dál větší krize a řekl bych, že běží dokonce pouze na setrvačník. Je dobře, že lékaři i zdravotní sestry již nemlčí o svých problémech, nekonečných přesčasech i kritickém nedostatku lidí ve zdravotnictví. Jedině tak se nám společnými silami třeba podaří konečně začít se systémovými změnami v českém zdravotnictví, kterému již nepomohou pouze náplasti v podobě mediálních aktivit ministra zdravotnictví. Je třeba připravit (a co nejdříve realizovat) důležité systémové změny, které zabrání kolapsu poskytování zdravotní péče tak, jak ji známe doposud. I proto jsem v Senátu téměř před rokem inicioval vznik velmi rozsáhlé ústavní stížnosti, kterou podpořilo pět desítek senátorů, a která má mimo jiné konečně narovnat nespravedlivý, diskriminační a netransparentní způsob, jakým zdravotní pojišťovny proplácejí jednotlivé lékařské výkony. Musí skončit doba, kdy za stejný výkon dostávají lékaři diametrálně odlišné peníze jen na základě toho, zda pracují v Praze, nebo v Uherském Hradišti. Musí skončit doba, kdy nemocnice plánují operace nikoliv podle potřeby pacientů, ale především podle toho, aby se „vešly“ do parametrů úhradové vyhlášky.
autor: PV