V Brně šla Pouť smíření. Kolem ní křik, potyčky a nacistický symbol

23.05.2026 11:28 | Monitoring
autor: Naďa Borská

Emoce, pískot, barikáda z krabic i policejní těžkooděnci. Brno se stalo dějištěm ostrého střetu o výklad historie, který rozpoutal historicky první sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Česku. Vyhrocená atmosféra zasáhla jak diskuse politiků na sociálních sítích, tak samotné Brno a okolí, kde musela policie bránit fyzickým střetům mezi odpůrci sjezdu a účastníky Pouti smíření.

V Brně šla Pouť smíření. Kolem ní křik, potyčky a nacistický symbol
Foto: Screen Youtube
Popisek: Akce SPD proti sjezdu Landsmanšaftu

Festival Meeting Brno, v jehož rámci probíhá historicky první sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, provází řada protestů a incidentů. Akce, která začala ve čtvrtek 21. května a potrvá do pondělí, vyvolává silné emoce mezi odpůrci i příznivci.

Ve středu polila skupina moravských aktivistů rudou barvou ruce sochy prezidenta Edvarda Beneše před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. K soše zároveň umístili karton s nápisem „Český nácek“. K činu se aktivisté veřejně přihlásili. Policie je ztotožnila a případ vyšetřuje jako poškození cizí věci. Trestní oznámení podala Československá obec legionářská, která je majitelem sochy. Aktivisté tvrdí, že akce byla symbolická – rudá barva měla představovat krev obětí – a že barva je snadno smývatelná. Na incident reagoval i bývalý prezident Miloš Zeman, který aktivisty ostře odsoudil. „Ti, kteří zhanobili sochu prezidenta Edvarda Beneše, jsou sami náckové,“ uvedla bývalá hlava státu.

Ve čtvrtek kritici sjezdu vyjádřili svou nespokojenost pískáním na akci věnované památce obětí holokaustu.

Nejviditelnější střet se odehrál v pátek ráno před brněnským výstavištěm. Odpůrci sjezdu zde postavili symbolickou „němou barikádu“ z krabic s fotografiemi a hesly připomínajícími oběti druhé světové války.

Barikádu narušil aktivista Vojtěch Pšenák, který je spojován s youtuberem Mikem Oganesjanem. Podle svědků a zveřejněných videí se dostal do slovního i fyzického konfliktu s protestujícími, vulgárně se vyjadřoval a byl následně policií odveden ze shromáždění.

Incident vyvolal ostré reakce na sociálních sítích, kde část uživatelů Pšenáka označuje za provokatéra, zatímco jiní ho kritizují za podporu sjezdu. Mike Oganesjan se na místě neobjevil a později uvedl, že na akci nestihl včas dorazit.

Vyhrocená atmosféra na „Pouti smíření“

Během pátku proběhla na Moravském náměstí sousedská slavnost u dlouhého stolu, kterou pořadatelé prezentují jako symbol smíření Čechů a sudetských Němců. I zde se ozývalo pískání a objevily se protestní transparenty. Demonstranti nesli české vlajky, transparenty na podporu Benešových dekretů a kritizovali konání sjezdu jako provokaci a snahu o přepisování dějin.

K incidentu došlo v noci z pátku na sobotu. Zatím neznámý pachatel nasprejoval hákový kříž na památník obětem Brněnského pochodu smrti u Ústředního hřbitova. Policie tento čin kvalifikovala jako trestný čin hanobení památky a projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

Další napjaté momenty doprovázely sobotní „Pouť smíření“. Více než 1300 účastníků se vydalo z Pohořelic do Brna po trase, kterou v květnu 1945 absolvovalo přes 20 tisíc brněnských Němců. Skupiny odpůrců sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu se pokusily poutníky konfrontovat pokřiky, pískáním a transparenty s hesly na podporu Benešových dekretů. Na několika místech došlo ke slovním potyčkám. Policie v několika případech zasáhla, aby zabránila přímému fyzickému střetu.

Na pietním aktu na brněnském výstavišti opět docházelo ke konfrontacím. Někteří demonstranti se snažili proniknout do blízkosti pietního místa, což vedlo k další krátké potyčce s pořadateli a bezpečnostními složkami. Atmosféra byla značně vyhrocená, přesto se podle organizátorů podařilo pietní část akce dokončit. Policie v souvislosti s poutí nasadila rozsáhlá bezpečnostní opatření a monitorovala celou trasu.

Spojují, nebo naopak otevírají staré rány?

Veřejnost akce v Brně sleduje a publikuje své názory na sociálních sítích. Senátor a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta se na Facebooku vyjádřil o Pouti smíření jako o události, která i po letech vyvolává silné emoce, otázky a rozdílné pohledy na naši historii.

„Mají podle vás podobné akce společnost více spojovat, nebo naopak otevírají staré rány?“ zeptal se sledujících.

„Zahájení Pouti smíření v Pohořelicích – v místě, kde je pohřbeno 980 obětí pochodu smrti. Pouť však není jen vzpomínkou na minulost, ale i poselstvím pro budoucnost: pro klidnou, společnou a jednotnou Evropu,“ napsal na síti X exministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

 

 

„Odmítám ‚smíření‘, protože dávno smířeni jsme. Je to snaha o rozpoutání nové debaty o výsledcích druhé světové války,“ vyjádřila se galeristka a bývalá politička Kateřina Dostálová.

 

 

Politik Jiří Lobkowicz publikoval opačný názor. Prezident Petr Pavel podle něj učinil důstojný a státnický krok, když společně s německým prezidentem Frank-Walterem Steinmeierem vydali prohlášení, ve kterém jasně podpořili cestu smíření a dobrých sousedských vztahů mezi Českem a Německem.

 

 

„V době, kdy se ve veřejném prostoru opět rozvířily emoce a historické resentimenty, je tento akt důležitým signálem. Prezident Pavel ukázal, že i v napjatých chvílích dokáže hájit dlouhodobé zájmy České republiky — tedy strategické partnerství s nejvýznamnějším sousedem a jedním z hlavních ekonomických partnerů. Vážíme si, že hlava státu nehledá laciné politické body v nacionalismu, ale naopak aktivně podporuje kulturu dialogu, porozumění a evropské spolupráce. Takovéto státnické gesto si zaslouží uznání napříč politickým spektrem. Cesta smíření není vždy jednoduchá ani pohodlná, ale je správná. A dnes ji prezident Pavel pomohl posunout dál. Děkujeme,“ napsal na síti X.

„To, co se za poslední týdny rozjelo všeobecně vůči Německu a Němcům, nás bude bolet nejen lidsky, ale hlavně ekonomicky. Nenávist, která se znovu úplně zbytečně otevřela, je podle mě jednou z největších chyb, do které se Babiš nechal vtáhnout. Těžit z naší chyby bude Polsko, Maďarsko i další státy,“ uvedl poslanec Matěj Hlavatý (STAN).

 

 

Policie nasadila zvýšená bezpečnostní opatření včetně pořádkových jednotek. Dosud nedošlo k vážnějším zraněním, incidenty se omezily především na slovní potyčky a drobné fyzické střety. Pořadatelé festivalu Meeting Brno zdůrazňují, že cílem akce je dialog a vzájemné porozumění, nikoli revize historie. Sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu však vyvolává dlouhodobé spory na české politické scéně. Zatímco část společnosti a politiků ho vítá jako krok k usmíření, výrazná část veřejnosti ho považuje za nevhodný a necitlivý vzhledem k historickým okolnostem odsunu sudetských Němců po druhé světové válce. Další protesty jsou ohlášeny na neděli.

„Lidé, kteří mají zdravý selský rozum a nechtějí návrat velkoněmecké říše, kterou adoruje současný prezident a nějaký pán z Vysočiny, Vystrčil myslím se jmenuje a už by měl být vystrčen někam pryč, přijďte podpořit vlastence, nás Moravany, Slezany a Čechy, abychom se nevraceli někam, kam nechceme. Není to nic proti Němcům, ale proti tomu způsobu, jakým to udělali, zneužili politické moci prezidenta, a jakým způsobem se snaží zpochybnit vývoj, zpochybnit to, co tu ti darebáci udělali. Nezapomeňme, že sudeťáci napřed vyhnali Čechy. Moji příbuzní byli vyhnáni sudeťáky velmi sprostým způsobem, byli poškozeni, někteří zraněni, dokonce tam byla i úmrtí. Kdo chcete projevit vlastenectví, přijďte na Dominikánské náměstí v neděli ve dvě hodiny,“ zve poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).

 

Mgr. Igor Červený byl položen dotaz

EU

Já teda nevím, ale vy máte dojem, že nyní v EU vše neurčují jen státy jako Německo, Francie? Možná máme právo veta, ale k čemu nám je to dobré, když nám EU diktuje vše a čím dál víc má tendenci zasahovat i do soukromí lidí? Nebo to vše se děje, protože naší zástupci v EU jsou k ničemu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 4 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Asi chtějí čtvrtou říši.“ Ševčík zostra ke sjezdu sudeťáků

8:50 „Asi chtějí čtvrtou říši.“ Ševčík zostra ke sjezdu sudeťáků

Pozvání sudetských Němců do Brna a záštita prezidenta Petra Pavla nad jejich sjezdem vyvolaly ostrou…