Hongkong je šestimilionová městská aglomerace ležící při pobřeží a část na pobřeží Jihočínského moře a je pojata jako Zvláštní správní oblast ČLR Hongkong. Jde nesporně o jedno z nejvýznamnějších obchodní center nejen Číny, ale i světa a tudíž se zde střetávají výrazné politické zájmy mezinárodního kontextu.

Běžný občan, když se řekne Hong Kong, tak se mu možná mihne hlavou film Muž z Hongkongu, rušné atraktivní velkoměsto, exotika a vůně dálek, tehdy pro většinu nedostupných. Nebo si vzpomene na rok 2014, kdy vypukly v Hong Kongu protesty proti volební reformě schválené centrální vládou v Pekingu. A to je přesně to, oč tu běží.

Na své senátní cestě jsme měli možnost se setkat s místní politickou elitou, koaliční i opoziční a vyslechnout jejich názory na tuto záležitost, které jsou značně protichůdné. Hlavně se ale pozastavuji nad tím, proč ony demonstrace za všeobecné volební právo neprobíhaly dříve, tedy před rokem 2007, kdy toto území bylo pod správou Velké Británie a řízené guvernérem,  který byl jmenován, nikoliv volen, Londýnem. Měli na to času víc než dost, přesně od roku 1842, kdy Britové obsadili pět čínských přístavů, mezi nimi Hongkong a donutili čínskou stranu podepsat 29. srpna 1842 tzv. Nankingskou smlouvu, podle které museli Číňané postoupit Velké Británii Hongkong, bez omezení otevřít 5 svých přístavů zahraničním obchodním společnostem, povolit obchod s opiem, zaplatit Britům 18 milionů stříbrných dolarů za válečné výdaje a zničené opium a odpustit britským obchodníkům dluhy ve výši 3 milionů stříbrných dolarů. Hongkong si přitom přivlastnili a odebrali Číně do vlastní správy. Celou tuto záležitost nazývají historikové opiovou válkou, jejíž podstata spočívala v tom, že britští obchodníci pašovali do Číny ve velkém opium, které produkovali ve svých koloniích v Indii a po zákroku čínských úřadů proti pašerákům (1600 jich zatkli a zničili 1000 tun opia) následovala vojenská námořní akce Velké Británie a obsazení pěti čínských přístavů, z nichž nejvýznamnějšího Hong Kong si ponechali ve své správě.