Každá z navozených otázek je nanejvýš aktuální a legitimní, ale odpověď na ni od zodpovědných politiků nedostáváme. Logicky potom vyvstává otázka, respektive potřeba zásadní – Evropskou unii, a já přidávám i NATO, je třeba urychleně reformovat, včera už bylo pozdě. Po Brexitu tuto potřebu, tedy mimo NATO, omílají všichni, naposled premiér Sobotka ve čtvrtek v Senátu. Jsou prý třeba změny Unie, ale nikdo nedefinoval jaké, kdo je zrealizuje a kdy. Ani vlastně nemůže, protože k razantním krokům, které současná situace žádá, chybí kvalitní politici. Ten hlavní, předseda Evropské komise Junker, se neuvěřitelně hloupou reakcí na Brexit zdiskreditoval až tak, že dokonce náš Zaorálek se vzmužil a pravil, že tento člověk není mužem na svém místě. Podobně je na tom předseda Evropského parlamentu Schulz a samozvaná mluvčí celé EU kancléřka Merkelová, která ztratila podporu v Německu a která mně svými zarputilými postoji mimo realitu silně připomíná jednoho vůdce, který do posledního dechu blouznil o obratu, když už výbuchy granátů se blížily k jeho bunkru.
Když to všechno sečteme, tak dojdeme k závěru, že Unie může být zachráněna jedině rychlou a razantní reformou, ale tu nemá kdo provést. Když budeme predikovat co bude za tohoto stavu dál, tak dojdeme k závěru, že všichni, kdo jsou přímo účastni projektu EU, to znamená jsou zaměstnanci unijních institucí a jsou z něho placeni a pobírají řadu nadstandardních výhod, budou mít snahu, aby vše zůstalo při starém. Jsme o tom hluboce přesvědčen.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV