Senátorka Kordová Marvanová: Ministře Bartoši, dochází k porušení dělby moci

17.04.2024 17:04

Projev na 23. schůzi Senátu ČR 17. dubna 2024 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

Senátorka Kordová Marvanová: Ministře Bartoši, dochází k porušení dělby moci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátorka a zastupitelka Hana Kordová Marvanová

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi v rámci projednávání tohoto tisku vznést některé náměty k přemýšlení, dotazy ministrovi. Domnívám se, že některé věci v tom návrhu nejsou pro absenci důkladné důvodové zprávy ohledně těch přijatých změn dostatečně vysvětleny. Podle toho, jak pan ministr zodpoví ty dotazy, pak bych eventuálně předložila i pozměňovací návrhy nebo návrh, který mám připravený, v podrobné rozpravě, pokud by k ní došlo.

O co se mi jedná? Návrh, který byl předložen vládou do Poslanecké sněmovny, s návrhem, aby byl schválen v jediném čtení, se týkal skutečně jenom zákona o Státním fondu podpory investic. Ale zákon, který jsme dostali do Senátu, byl podstatně rozšířen, řekl bych, přílepkem, a to tak, že ten zákon o Státním fondu podpory investic byl doplněn o rozsáhlé body – § 11a) až 11e), které se právě týkají dostupného nájemního bydlení. Tato problematika vůbec v tom vládním návrhu nebyla. Stejně tak ta přilepená nová část – je tam zařazena část druhá, změna stavebního zákona, a to před tím, než ten zákon nabude plně účinnosti od 1. 7., to mě překvapilo, že se teď ještě narychlo mění stavební zákon. A potom je tam ještě přilepená další část, třetí, změna zákona o oceňování majetku. My dostáváme vlastně návrh ze sněmovny, to hotové, schválené znění, ale úplně absentuje důvodová zpráva, proč tyto přílepky tam byly zařazeny, když navíc sama vláda navrhovala, že ten zákon bude schválen v jediném čtení, na základě protestu opozice to potom šlo do podrobné rozpravy. A potom, já jsem samozřejmě seznámena s tím, že to bylo rozšířeno na základě usnesení garančního výboru, výboru pro veřejnou správu, na základě návrhu poslanců, snad po dohodě s ministerstvem, ale to bych prosila vysvětlit, jak toto proběhlo, protože to činí tu předlohu naprosto nepřehlednou a hlavně neodůvodněnou, vč. těch detailních návrhů, které tam jsou navrženy.

Zjišťovala jsem si, jestli třeba dotčené subjekty, kterých se může ta problematika týkat, to jsou zejména municipality, obce, kraje, jestli měly možnost to znění vidět, připomínkovat, diskutovat. Ověřila jsem si to na Svazu měst a obcí, na Sdružení místních samospráv, nikdo z nich to neviděl. Byli překvapeni, že ten návrh je tam takto přilepen nově, že to s nimi nikdo nediskutoval. Zároveň jsem byla upozorněna na to, to je jeden z důležitých dotazů panu ministrovi, že ten návrh, který vláda předložila, prošel v té původní podobě, kde šlo jenom o Státní fond podpory investic, proběhla notifikace ze strany Evropské komise, protože tento zákon musí být notifikován, ale ten přílepek nepochybně notifikován nebyl, protože ta notifikace proběhla dřív, někdy na začátku nebo na přelomu roku, na začátku tohoto roku, takže vůbec nevím, jestli je splněno to, že ten návrh, který teď tady máme, byl notifikován ze strany Evropské komise nebo nebude náhodou napaden.

Na tuto věc, že to neprošlo řádným připomínkovým řízením, upozornila i naše legislativa, je to ve stanovisku legislativy, která uvedla, že tyto změny nesouvisí bezprostředně s navrženým zákonem, přičemž podle stanoviska, ano, právě legislativního odboru by změny navrhované k projednávanému zákonu měly věcně souviset s jeho obsahem. To je dle § 63 jednacího řádu sněmovny.

Nedodržení tohoto pravidla má významné důsledky, dochází k porušení dělby moci, narušení tvorby jasných, předvídatelných právních norem, také může dojít k obejití institutu zákonodárné iniciativy a porušení práva vlády, tedy celé vlády, se vyjádřit k návrhu zákona. Přitom v některých případech není ani zřejmá souvislost pozměňovacích návrhů s účelem vládního návrhu zákona. Zejména je to s podivem u stavebního zákona, který krátce nato má nabýt účinnosti a teď je novelizován, takže předpokládám, že se stavební úřady, které se teď školí ohledně výkladu nového stavebního zákona, ani nestihnou dozvědět o těch úpravách, které teď by byly schváleny.

To jsou výhrady, řekla bych, docela vážné legislativní. Vidím roli Senátu v tom, že by neměl připouštět takové přílepky. Nerozumím tomu, pokud i třeba snad ministerstvo pro místní rozvoj, příp. jiné ministerstvo chtělo takové návrhy předložit, proč nebyly zapracovány do vládního návrhu původně, nebo proč nejsou předloženy samostatným návrhem zákona. Protože to by potom mělo důvodovou zprávu, kdežto tyto změny nemají důvodovou zprávu, tudíž se můžeme jenom dohadovat, co ty změny znamenají.

Co ty změny znamenají materiálně? Když se podíváte, nevím, kdo z vás měl možnost v tom krátkém čase, který Senát má, se podívat na detail těch změn, podle mě některé změny jsou i v rozporu s tím, co deklaruje pan ministr Bartoš jako ministr, který má na starosti problematiku bydlení. Předpokládá se, že bude zakotven nový institut dostupné nájemní bydlení. V souvislosti s tím je zde i paragraf o tom, jak má vypadat nájemní smlouva pro dostupné nájemní bydlení. Tady se předpokládá, že nájemní smlouva má být uzavírána na dobu určitou v délce 1, nejdéle však 2 let, s možností jednoho prodloužení, čili 2+2 a dost, přitom pan ministr Bartoš poměrně logicky vysvětloval, že to je velice diskriminační třeba pro rodiny s dětmi, když dostávají jaksi řetězené jednoroční nebo dvojroční smlouvy, ale tady se přímo stanoví v zákoně, že to dostupné nájemní bydlení nemůže být s uzavřenou smlouvou na dobu delší, ani na dobu neurčitou, což ale pan ministr Bartoš prosazuje. Mně připadá, že je to i v rozporu s tím, samozřejmě ďábel tkví v detailu, asi to pan ministr nepsal, možná, že to napsal nějaký úředník, že je to v rozporu s vizí, že ty smlouvy by měly být na dobu neurčitou, tak, aby ty domácnosti měly nějakou stabilitu bydlení.

Potom je tam zajímavá konstrukce, co to je dostupné nájemné. Já jsem měla vždycky za to, ano, problematiku dostupného bydlení musíme řešit, aby bylo bydlení dostupné i pro nižší příjmové vrstvy obyvatel, musíme řešit sociální bydlení, ale tady to dostupné nájemné, tedy to dostupné nájemní bydlení je konstruováno tak, že může vzniknout v soukromém domě, pokud to dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % obvyklého nájemného v místě, tedy tržního nájemného. Podotýkám, že třeba pro velká města, když si vezmeme tržní nájemné, z toho 90 %, pak 90 % tržního nájemného rozhodně není dostupné nájemné pro běžnou rodinu, naopak to je pořád vysoce nedostupné nájemné. Pokud se počítá s tím, že se ze Státního fondu podpory investic bude dotovat výstavba domů s nájemným, které vůbec není cenově dostupné, postrádá mi to smyslu, proč to definujeme. Děsím se toho, že budeme dotovat výstavbu takovýchto drahých nájemních bytů. Myslím, že tolik prostředků nemáme. Spíš bych si představovala, že větší podporu dostanou zejména obce, municipality, aby měly možnost zajistit to bydlení třeba sociální nebo to opravdu cenově dostupné, protože toto není cenově dostupné.

Potom je tam jiný režim, to bylo kritizováno i ve sněmovně, pro dostupné nájemné v soukromých domech, to je těch 90 % tržního nájemného, a v obecních domech nebo domech municipalit ČR, tam to dostupné nájemné nesmí převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou. To znamená, to je jenom nákladové nájemné. Pokud obec by chtěla využít tento nějaký program, bude naprosto svázána, jak stanovit tu cenovou politiku toho nájemného, přičemž ona musí vycházet z toho, že to má být nákladové nájemné. To v některých případech může být vyšší, než je žádoucí, v některých naopak nižší. A všude ve světě musí být nějaká vůle, jak zohledňovat třeba sociální situaci té které rodiny.

Takto rigidně to upravit v zákoně, kdyby to bylo třeba v programu fondu, to si umím představit, že nějaký program fondu, Státního fondu podpory investic, který zahrnuje nějaké takové specifické podmínky, pak by se ukázalo, jestli ten program, o něj někdo stojí, jestli je životaschopný. Ale jakmile se to takto schválí v zákoně, přes to už tzv. nepojede vlak, takže nevím, jak si s tím obce poradí.

Potom je tam zajímavé, podle mě je to v rozporu s občanským zákoníkem, kde se říká, že toto dostupné nájemné se může zvyšovat každoročně, a to o míru inflace, nejvýše však o 4 %. Vyhledala jsem si tady § 2249 občanského zákoníku, s ním je to v rozporu, protože my máme úpravu nájemného, jaksi určitou limitaci navyšování nájemného. Pronajímal, cituji, je oprávněn zvýšit nájemné max. o 20 % za tři roky. To znamená, náš občanský zákoník neumožňuje navyšovat nájemné každý rok, byť o inflaci. Toto by mohl někdo chápat, že to je nepřímá novelizace občanského zákoníku, ale podle mě nevhodná. Absentuje důvodová zpráva. Vzniknou spory o to, jestli to třeba není naopak, že to je zvláštní úprava, která je v rozporu s občanským zákoníkem. Ani nechápu ten smysl, proč to má být takto upraveno.

Je tam, jak jsem již uváděla, jsou tam určité jenom okruhy osob, které mohou být nájemníky, v těch domech. To znamená, do osmého příjmového decilu všech domácností... Prostě z hlediska příjmů. Takže tyto všechny podrobné podmínky budou vyžadovat velmi podrobnou kontrolu, a to nejméně 20 let, ze strany Státního fondu podpory investic. Já jsem zastáncem, tam, kde je to možné, malého státu, tzn. pokud nemusíme přidávat složitá pravidla, která se pak složitě se spoustou úředníků kontrolují, neměli bychom je přidávat. Tato pravidla mi ani nepřipadají rozumná. Vzhledem k tomu, že potom budou takto přísně kontrolována a dalších 20 let, pokud se do toho obec nebo soukromník zapojí, bude kontrolován, jestli to neporušuje, vůbec nevím, jestli o toto někdo bude stát.

Tím se dostávám k pasáži, která se týká stavebního zákona. Tam je uvedeno, že jako dům pro dostupné nájemní bydlení, čili je to specifická stavba, ten název zaváděný do stavebního zákona, je takový dům, k němuž je uzavřena plánovací smlouva nebo je vymezen v regulačním plánu. Jako další požadavky kladené na obec, soukromníky, protože jsem se zabývala podporou bydlení v Praze, měla jsem to na starost jako radní, když to čtu, říkám si, do toho nepůjdeme, protože to nám místo pomoci dává takové podmínky, které před tím musíme splnit, abychom mohli se prohlásit, že stavíme to dostupné nájemní bydlení.

Potom když je podána žádost o povolení záměru domu, ten stavebník, to může být i soukromník, se musí zavázat, to je zase v zákoně, že bude poskytovat to dostupné nájemní bydlení s těmi regulemi nejméně 20 let, a to v rozsahu alespoň 80 % podlahové plochy, sloužící bydlení pro dostupné nájemní bydlení. Potom že po dobu trvání plánovací smlouvy bez souhlasu obce bytový dům nezatíží, ani nezcizí, to znamená, nebude mít peníze na opravy, nebude si moct bez souhlasu obce vzít úvěr. Potom ujednání o době trvání plánovací smlouvy, která nesmí skončit před uplynutím 20 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, takže to tam musí být také ujednání. A potom se tam zavazuje, že zaplatí smluvní pokutu za porušení jakýchkoli povinností.

Mně teda někdo ze sněmovny vysvětloval, že se na to těší soukromí stavebníci, že třeba dostanou zároveň dotace od fondu, nevím, ale já bych se, jako právník, na to netěšila, protože kdyby se se mnou někdo radil o tom, tak řeknu: „ale tam je jako tolik překážek a ďábel tkví v detailu, že vy prostě sice na začátku to vypadá, že je to jako výhodné, ale potom se svážete na 20 let, budete podřízeni kontrole toho státního fondu a vyrábíme si nové kauzy viz Čapí hnízda apod.“

Takže já bych rozuměla podpoře dostupného nájemního bydlení ve vztahu k obcím, asi bych to jako doporučovala dělat jednodušeji, ale co mě na tom nejvíce mrzí, že vlastně my tady nejsme v podrobné rozpravě o tom, jak má ten zákon vypadat. Zákon nemá důvodovou zprávu. Je to vlastně přílepek, jehož důsledky jsou nedomyšlené. Já bych poprosila pana ministra, jestli by byl schopen teď na všechno důkladně odpovědět v tom detailu. A pokud ne, jestli by třeba nepřipustil, že by bylo lepší, kdyby se ten přílepek z toho vyloučil, schválil se ten návrh, tak jak ho vláda předložila, a tyhle ty návrhy, pokud si tedy vláda nebo ministři myslí, že jsou dobré, tak byly předloženy i s důvodovou zprávou řádně v legislativním procesu, aby se právě dala odstranit i ta rizika, nebo byl upraven ten návrh, aby byl skutečně rozumný a pomáhal tomu dostupnému bydlení. Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Tomio Okamura byl položen dotaz

nezávislost

Dobrý den, podle vás jsme nejsme politicky nezávislí, znamená to, že volby jsou u nás zbytečné? Taky tvrdíte, že je třeba, abysme byli nezávislí i ekonomicky a v zemědělství. Je to ale vůbec možné, když je naše ekonomika závislá na exportu a na německé ekonomice? A co se týče zemědělství, jak chcete...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Schillerová (ANO): Fialova vláda chce z Česka ostrov pracujících starců uprostřed Evropy

23:07 Schillerová (ANO): Fialova vláda chce z Česka ostrov pracujících starců uprostřed Evropy

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k důchodům.