Co dodat k novele zákoníku práce... Hlasitý povzdech....

Tyto dny trávím dovolenou spojenou s plánovanými lékařskými vyšetřeními. Tedy nebyla jsem poprvé od ledna v Senátu. S nadsázkou jsem si dnes říkala - ještěže tak... Zase bych musela vystoupit, a zase by mne trápilo, že bych házela hrách na stěnu... Dnešní projednávání neskutečně nedomyšlené a akademicky byrokratické novely zákoníku práce by pro mne totiž bylo utrpením... Ti, kdo tu novelu sepisovali, asi nikdy neměli sami zaměstnance.... Nebo sami nevykonávali nějakou normální práci. Nebo tomu prostě zoufale nerozumí.

Je to prostě tak - velmi často v Senátu přihlížím, jak se schvalují neuvěřitelné věci, někdy nás ohrožující, někdy byrokratické, někdy zbytečné, někdy hloupé, někdy ideologické... Jako profesionálka, znající dopad v praxi, a jako člověk vážící si občanských svobod a principů právního státu, pak opravdu trpím... Snad to jednou skončí a budeme moci napravit, co po tomto "právním tsunami" napravit půjde....