Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout zamítnutí tohoto zákona ve třetím čtení. Uvedu důvody, proč si myslím, že by to měl být správní krok.

Paní ministryně se tady snažila vysvětlit, jak je to vlastně logická úprava, já to jako logickou úpravu nevidím, dodneška privatizační fond fungoval, dodneška to byla rezerva státu pro období, kdy se hospodářsky nedaří, zejména právě na deficit tzv. důchodového účtu, který se dostává do deficitu v době, kdy ekonomika nešlape jako šlape dneska, kdy je nezaměstnanost větší, kdy nejsou takové platby odvodů do státního rozpočtu, jaké zažívá dnes tato vláda. Právě na toto období, na tyto účely máme privatizační fond, který se plnil jednak výnosy z privatizace, ale který se také plní každoročně dividendy ze státních podniků, tedy nejčastěji z ČEZu. Tyto peníze jsou zavázány, nemůže s nimi žádná vláda, ani tato ani předchozí ani ty předešlé, zacházet s těmito penězi, jak se jí to zlíbí, a byť paní ministryně říkala, že ty peníze už byly v minulosti využity na nejrůznější dílčí výdaje, tak to sice být pravda může, nicméně ten fond existoval stále a žádná vláda si ho nedokázala zrušit zcela úplně a vždycky respektovala to, že ho každoročně naplní peníze právě buď z privatizace nebo z dividend. Takže já nevidím žádný důvod v době, kdy se vláda chlubí, jak jí roste daňové inkaso, jak jí rostou daňové příjmy, díky ekonomickému růstu máme dokonce i přebytek toho důchodového účtu, tak já vůbec nechápu, že zrovna v této době velmi dobrého ekonomického počasí, velmi dobrých příjmů státního rozpočtu to této vládě nestačí a potřebuje si sáhnout do privatizačního fondu a utrácet peníze, které vždycky byly chápány jako peníze rezervní na nějaké mimořádné události, mimořádné výdaje státu, ať už to byly ekologické škody, ekologická zátěž nebo právě případný deficit penzijního systému v době ekonomické krize.