Podle výpočtu Liberálního institutu dnes ‚slavíme‘ den daňové svobody, což je pomyslné datum, kdy přestáváme pracovat na stát a začínáme vydělávat sami na sebe. Oproti minulému roku vyděláváme na stát o šest dní déle, což odráží bobtnání státu a růst vládních výdajů bez ohledu na zpomalující se tempo růstu HDP. Je smutné, že jsme tak až den za průměrem nejvyspělejších zemí OECD. Jako ekonomika stále ještě dohánějící ty nejvyspělejší země bychom přitom měli nabízet konkurenceschopnější daňový systém s nižšími daněmi.

Zhoršující se daňové prostředí potvrzuje dlouhodobě zejména růst složené daňové kvóty, tedy o objem daní vybraných na HDP. Ten za vlády hnutí ANO a ČSSD roste. Podle Ministerstva financí ČR vystoupá v letošním roce až na 35,7 %, v roce 2014 byl přitom na úrovni 33 %. Problém není jen výše daní, ale i obrovská složitost našeho daňového systému, která přináší plátcům další dodatečné náklady, jak potvrzuje řada mezinárodních institucí včetně Světové banky. ODS bude i nadále prosazovat opačný program. Budeme opakovaně prosazovat zrušení daně z nabytí nemovitosti, nepodpoříme aktuální vládní návrh na zvýšení spotřebních daní. Pro dlouhodobou obranu před růstem daní přijdeme s tzv. daňovou brzdou, která by ve finanční ústavě doplnila dluhovou brzdu a stanovila maximální strop daňové zátěže právě v podobě nepřekročitelné úrovně složené daňové kvóty. Nad tento strop by vláda a politici měli zakázáno daně zvyšovat. Země bohatne a rozvíjí se, pokud otevře prostor pro lidskou aktivitu, podnikání, práci. Vysoké daně tyto bohulibé lidské činnosti dusí.