V letošním roce zadržují Němci po zpřísnění hraničních kontrol v průměru zhruba 60 ilegálů denně, které obrací zpět do ČR. Dalších deset migrantů denně vrací také zpět do ČR, protože tyto osoby nenaplňují podmínky udělení azylu. Zatímco tedy můžeme vidět snahy sousedního Německa a Polska o zajištění své hranice, a to jak oficiálními silami, tak různými domobraneckými skupinami, česká hranice zůstává propustná jako cedník.

Vedle preciznější ostrahy hranice Němci po proběhlých volbách zavádějí změny i v azylové politice a v sociální oblasti. Německý sociální systém stále počítá po udělení azylu s integračními a jazykovými kurzy (na rozdíl například od Polska, kde se preferuje pravidlo „nejdříve práce“). Slibují si od toho větší uplatnitelnost na trhu práce dle skutečné pracovní kvalifikace azylantů, a následně větší odvody do sociálního systému.

Obecně mají v Německu uprchlíci z Ukrajiny nárok na občanský příspěvek nebo sociální pomoc. Ta se vyplácí během absolvování jazykových a integračních kurzů, ale i pro nezaměstnané. Pro svobodné uprchlíky tato částka může činit 563 euro měsíčně. K této částce mohou přibýt pomoc s nájemným, s vytápěním nebo třeba pomoc na zdravotní péči. V nové koaliční dohodě z 9. dubna 2025 se však uvádí, že žadatelům o azyl, kteří vstoupili do země po 1. 4. 2025, se tato dávka sníží na 441 euro, budou podléhat dalším omezením a nebudou již dostávat občanský příspěvek.