Nepočítaje advokátní kanceláře, které si ze zastupování přivandrovalců udělali fantasticky vynášející byznys financovaný Sorosem. Za uplynulý rok tak Německo nevyhostilo ani jednoho přivandrovalce. A v tom je zásadní problém. Pokud jsme v Evropské unii a Německo bude dále přijímat přivandrovalce, ti mohou bez jakýchkoliv problémů cestovat po celé Evropě, a tedy usazovat se i tady u nás.

Takže kvůli vstřícné politice Německa tady budou přivandrovalci tak jako tak. Řešením, když zatím nebylo ani vyhlášeno referendum o vystoupení z EU a hned tak vyhlášeno nebude, protože hlasovací mašinérie, která ve sněmovně vládne a zatím zlikvidovala jakýkoliv pozitivní návrh a vyžívá se jenom v bezduchém a naprosto neškodném plácání čteném z papíru, mohli bychom si vzít za vzor Maďary.

Jakmile je jakékoliv opatření, jakákoliv směrnice podezřelá z omezování národní suverenity, prostě je odmítnout podepsat. To bychom ovšem museli být skutečný národ, kterým na rozdíl od nás Maďaři jsou. Hrdým, statečným a pevným v názorech. Nemohli bychom být již dopředu ustrašené bytosti se zlomenou duší, neschopné akce a vyžívající se ve skandování a poskakování jenom tam a tehdy, když je to naprosto bezvýznamné pro chod státu a národa, a proto vládnoucí bandou schvalované. Viz oslavy sportovních úspěchů, které povolovali i komunistické úřady i když pod kontrolou estébáků jako byl Bureš. V diskuzích na internetu se mnoho lidí ohání výzvami k neposlušnosti nebo dokonce odporu proti vládnoucí bandě. Přitakávají přitom politikům, kteří jsou svým hlasováním v parlamentu a chováním mimo něj přímo odpovědní za situaci, která zde dnes je a za to, že banda bez důvěry parlamentu může neomezeně vládnout. Když však dojde na skutečnou akci, jako například náš sobotní protest (26. 5. 2018) v Brně proti sprosté urážce národa a vlasti a jeho tradic, tak všichni zalezou, včetně těch, kdo předstírají statečnost jenom z bezpečí zatuchlé sněmovny, ale mimo ni jsou z nich jenom ustrašení srabi.