Takováto a podobná hesla zaznívala v nedávné televizní debatě mezi ministrem a prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou. To, že většina českých potravin vyhrává v kvalitě nad dováženými produkty, obyčejný konzument dávno poznal. Kolik interpelací bylo na dřívější ministry zemědělství na snížení dovozu nekvalitních potravin do naší země? Jenže kvalita není vše co chybí. Nejdříve se musí vytvořit podmínky pro zemědělce, aby mohli opět produkovat české maso a vyrábět české masné výrobky, mléčné výrobky. Znovu osít rozsáhlé lány obilí, cukrové řepy, zasadit ovocné sady. Před vstupem do Evropské unie byly přece panem Teličkou vyjednány likvidační kvóty jak pro drobné chovatele, tak i pro velké zemědělské výrobce. Cesta zpátky není, nikdy se už nevrátí plná potravinářská soběstačnost. Ano, Evropský parlament v listopadu 2013 po tříletém dohadování s členskými státy schválil reformu společné zemědělské politiky, která bude platit od roku 2015 do roku 2020. České republiky se dotkne například snížením dotací pro velké farmy a ukončením cukerných kvót, které mají padnout v roce 2017. Jsou to malé krůčky, ale v dalších snad budou noví poslanci v EP pokračovat. Přesto bych se chtěla zeptat, jaké pohnutky vedou naši vládu k tak neobvyklému zájmu o zemědělství, o to, co my jíme? Odpovíte mi na to, pane ministře?
Pavla Šlahúnková, kandidátka do Evropského parlamentu za KSČM
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
