Karel Janeček nebyl nikdy členem žádné strany, ale domnívá se, že by místní politiku mohl uzdravit. Za tím účelem vytvořil návrh „ Demokracie 2.1“. Podle jeho  představy by každá strana dodala dva kandidáty v 81 obvodech a lidé by mohli rozdělovat čtyři kladné hlasy politikům oblíbeným a kromě nich i dva záporné hlasy politikům neoblíbeným. Voliči by si tak podle něj vybrali ty nejlepší, zato by zcela jasně vyřadili extrémisty a takzvané „zlojedy“.

Žel, Karel Janeček vůbec nepočítá s tím, že politické strany jsou především velkými  skupinami lidí, které spojuje společný zájem. Voliči tak dávají hlas velkému týmu, který má určitý program. Lidské sympatie a popularita jsou žádoucí, ale pro naplňování politického programu ne vždy  rozhodující. Emoce zde hrají větší roli, než rozum. Přiznejme si, že tento systém by v Německu nedokázal zabránit nástupu Hitlera k moci. U nás by vedl patrně k eliminaci dominantních stran na pravici (ODS) i levici (ČSSD). Naopak by posílil pozici středového KDU – ČSL i Babišova hnutí ANO.  Výrazně by  potlačil  politickou polarizaci.