Ocenění zaznělo mnohem silnějším hlasem, než jsme kdy snili. Jiří Brady našel na prahu devadesátky v srdci Evropy vlast, která ho má ráda. Mám radost z toho, kolik lidí v sobě našlo sílu a odhodlání udělat něco, co je správné.

A zároveň je mi smutno. Ocenění člověka, který si to zaslouží totiž pro řadu lidí, přestává být hodnotou, která má smysl sama o sobě. Jakoby význam získávalo až tehdy, když je zároveň příležitostí, jak zničit něco, co nám vadí.

Část lidí mi vytýkala, že ctím Jiřího Brady jen proto, abych tím lynčoval prezidenta Zemana. Druhá část mi vytýkala, že to samé nedělám, když je k tomu tak “pěkná” příležitost. Jakoby úcta k dobrému člověku byla méně, než politické cíle a pikle.