Přestože letní horka pominula, v politice zůstává půda žhavá, kam se podíváte.

Prožíváme historické okamžiky vývoje Evropy a je to skutečná zkouška našich hodnot. Právo na bezpečný a důstojný život bychom jistě měli přát všem. V tom, myslím, panuje shoda. Rozdíl je v tom, zda si myslíme, že jsme schopni a povinni ho všem zajistit. Považuji za nezbytné v této situaci umět nacházet správnou míru solidarity a odpovědnosti, ale zároveň neohrozit naši bezpečnost. Pokud chceme Evropu s volným pohybem osob a zároveň bezpečnou, pak musíme mít dobře střeženou vnější hranici. Musíme vnímat obavy z neřízeného přívalu neznámých lidí z území, odkud se šíří terorismus, ale nemělo by nás to odradit od pomoci skutečně potřebným. Již několik měsíců proto bojujeme o to, aby do České republiky mohly přijít křesťanské rodiny z Iráku, které byly vyhnány ze svých domovů a žijí v uprchlických táborech, ale formální důvody brání jejich příjezdu k nám. Angela Merkelová měla pravdu, když řekla v Evropském parlamentu, že krizi zvládneme jedině společně. Společně pro mne také znamená, že si vzájemně budeme naslouchat a řešení budeme hledat v dohodě. Uprchlická krize totiž bohužel není zdaleka jediným problémem, který nás trápí.