Vzhledem k tomu, že u krátkodobé nemocnosti jsou nejčastější absence v délce 4–5 dnů, znamenalo by to výrazný nárůst finanční zátěže zaměstnavatelů.

Domníváme se rovněž, že tento způsob řešení povede k nárůstu absencí a bohužel i ke zneužívání této možnosti k absencím, jejichž příčinou ve skutečnosti nebude nemoc. Zároveň si uvědomujeme, že řešení, kdy by zaměstnancům vyplácel náhradu stát, by vedlo k podobným důsledkům. De facto je to pouhé přetahování o povinnost platit, a ne řešení skutečného problému.

A nemáme-li řešení, nechoďme do experimentů, jejichž důsledky neznáme. V takové situaci je nejlepší zachovat stávající stav a hledat dlouhodobé řešení.