Stanjura (ODS): Co Ministerstvo dopravy dělalo pět let?

Hezké dopoledne, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Text mé interpelace odpověď (?) je sněmovní tisk 100. K tomu je i odpověď pana ministra. A chtěl bych, abychom o tom problému mohli dneska chvíli diskutovat.

Já jsem se pana ministra ptal na dvě otázky, a to, zda ten úsek spojení západní části kraje s Ostravou a s dálniční sítí Prodloužená Rudná je součástí TEN-T, a zda souhlasila anebo nesouhlasila Evropská komise se zařazením této stavby do seznamu prioritních staveb, které jsme přijali zákonem v červnu roku 2016. V odpovědi pan ministr konstatuje, že ta komunikace není součástí sítě. K tomu bych chtěl podotknout, že existují grafické podklady. Myslím, že všichni, kteří se zajímají o dopravu ví a jsou schopni si je nalézt, kde jsou definovány komunikace a železnice, které spadají do TEN-T. Ovšem kromě toho - a tam skutečně Prodloužená Rudná není, a to jsme věděli všichni, kteří se tím problémem zabývají. Ale kromě toho, že TEN-T, tak existuje něco, co se nazývá v té evropské hantýrce primární městský uzel. A pokud existují primární městské uzly a v naší republice to jsou v podstatě dva - to je primární městský uzel Praha a primární městský uzel Ostrava, kde jsou definované podmínky, aby to území splňovalo charakteristiku a mohlo se s ním pracovat jako s tím městským uzlem. Mimo jiné, že to je aglomerace, která má minimálně jeden mil. obyvatel. To platí jak v rámci Prahy, tak v rámci Moravskoslezského kraje.

Skupina, já nevím, jestli skupina nebo jeden či jedna europoslankyně se obrátila v listopadu loňského roku vlastně s obdobnými dotazy na komisařku pro dopravu a pátrala po tom, jak by mohl být uplatněn, a jak by mohl být interpretován městský uzel Ostrava. Ta odpověď, kterou má k dispozici jak Ministerstvo dopravy, tak my, jasně říká, že je to v kompetenci České republiky. Dokonce si myslím, že je to možné definovat stavby, které patří do toho městského uzlu bez konzultací či bez souhlasu Evropské komise. V tomto ohledu si myslím, že Ministerstvo dopravy zaspalo. Vlastně já bych řekl, že v reakci na ten dokument a na oficiální interpelaci europoslanců v únoru letošního roku náměstek pana ministra poslal dotaz na Evropskou komisi, jaké stavby by mohly být uplatněny v rámci městského uzlu Ostrava.

Já jenom připomenu, že v rámci toho městského uzlu mohou být zahrnuty do té množiny TEN-T staveb i přípojné komunikace, pokud představují připojení na TEN-T, což v případě prodloužené doby (?) bezesporu je, takže to je přímo prodloužení na D1. Další stavby, které přestavují přípoj na letiště, což v tomto případě je opět potvrzeno, protože ta D1 vede až k letišti Mošnov, protože resp. je tam sjezd z D1 letiště Mošnov. A stejně tak ta Prodloužená Rudná umožňuje příjezd k nádraží Ostrava-Svinov, které bezesporu je součástí TEN-T. Ministerstvo dopravy zopakovalo svůj argument, že se nakonec rozhodlo, resp. potvrdilo, že v tom původním návrhu zákona byla i Prodloužená Rudná.

Pak se Ministerstvo dopravy rozhodlo - a já přiznávám, že je to hraniční rozhodnutí, zda ta stavba tam patří nebo nepatří - tak se rozhodlo, že v nařízení vlády, které definuje ty prioritní dopravní stavby, Prodloužená Rudná nebyla s odůvodněním, že nechtěli ovlivnit, případnými problémy s Prodlouženou Rudnou nechtěli ovlivnit těch ostatních devět staveb. S tímto vysvětlením jsem spokojen, v zásadě s ním souhlasím, jenom dlouhodobě jsme ve sporu nebo v názorovém sporu, abych to upřesnil, s Ministerstvem dopravy, že si myslím, že nic nebránilo tomu, aby Prodloužená Rudná byla zařazena mezi prioritní dopravní stavby jiným nařízením vlády. To riziko skutečně existuje a pokud by došlo k tomu, že to nařízení vlády by bylo napadeno, neohrozili bychom těch ostatních devět staveb.

To znamená podle mého názoru je Prodloužená Rudná součástí uzlu sítí TEN-T, protože díky tomu, že to projednáme v dubnu, tak můj první doplňující dotaz na pana ministra je, zda už přišla odpověď na žádost náměstka Čočka(?) z Bruselu a pokud ano, jestli by mě i vás s tou odpovědí mohl seznámit.

Co chci ale říct, že tady máme promarněnou šanci a netýká se to pouze Ostravy, ale i Prahy, protože ta možnost TEN-T už existuje pět let a vlastně Česká republika to vůbec nevyužila. Podle mých informací v tom městském uzlu Ostrava není žádná stavba a v městském uzlu Praha je pouze propojení, když to řeknu zjednodušeně, brněnské a hradecké dálnice a to samotné propojení je součástí TEN-T. Takže si myslím, že bychom mohli pomoct jak aglomeraci Ostravska, tak i Praze, pokud bychom ten institut využívat mohli.

Takže kromě těch dvou dotazů, které jsem dal na pana ministra, mám třetí, závěrečný. Přesto, že je to pozdě, tak pořád ten institut využít můžeme, takže se chci zeptat, zda... (S ministrem dopravy v tu chvíli hovoří jiný poslanec.) To je těžké, když tady mluvím s panem ministrem a někdo jiný ho ruší. Pak mi pan ministr nebude moci odpovědět a nebude to jeho vina. Takže první dotaz, zda přišla odpověď od náměstka Čočka, co Ministerstvo dopravy dělalo pět let, proč to nevyužilo, proč se vlastně poprvé zeptalo, jak s tím ministerstvo může pracovat až po odpovědi komisařky pro dopravu na dotaz či podněty českých europoslanců a zda plánujeme jak v tom městském uzlu Ostrava či městském uzlu Praha přidat nějaké další stavby, které by mohly využít té šance, že jsou v síti TEN-T. To není formalita. Pro ty z vás, kteří se dnes a denně nezabývají dopravní infrastrukturou, tak je to jedna z podmínek čerpání evropských peněz. Je fakt, že čas se krátí, jsme v dubnu 2018, nicméně nějaký čas ještě existuje, abychom případně mohli stavby spolufinancovat z evropských peněz.

Chci jenom připomenout a zase říct, že je mi líto, že je to skoro dva roky od té doby, co jsme tady přijali zákon, a co se týče EIA, na Rudné se vlastně nezměnilo vůbec nic. Neznamená to(?), že se tam nic neudělalo, ale fakticky se nezměnilo vůbec nic, protože ta EIA pořád není a myslím si, že kdybychom využili to nařízení vlády, tak jsme aspoň tu EIA mít mohli. Já souhlasím s tím, že to není jediný problém a že tím, že by ta EIA byla vydaná, by se všechno vyřešilo. To je pravda, ale takhle jsme vlastně pořád "v bodě nula". Pro ty z vás, kteří to neznají, tak komunikace je v zásadě hotová, chybí tam 400 metrů a díky tomu trpí zejména městský obvod Ostrava Poruba, možná i Krásné Pole a dnes a denně negativní dopady zvýšené automobilové dopravy dopadají na desetitisíce občanů. K tomu samozřejmě je to méně komfortní spojení občanů a podnikatelů ze západní části Moravskoslezského kraje, protože kdyby to bylo hotové, tak v zásadě mají komfortní připojení na dálniční síť a na D1 a současně na to nádraží Ostrava-Svinov, kde ta spojka vlastně z D1 směrem k nádraží je vybudovaná a je velmi pohodlná pro všechny, kteří chtějí používat veřejnou dopravu.

Děkuji panu ministrovi za odpovědi na mé dodatečné dotazy.