Stanjura (ODS): Pane ministře Chvojko, vy jste tady lhal

Děkuji za slovo. Já když jsem onehdy hodnotil činnost pana ministra Chvojky a jeho předchůdce, tak jsem řekl, že byli úplně zbyteční, nic nedělali. Tady měli šanci, aby něco dělali. Lekli se toho, byla by to práce, takže jsou proti. Zatím nevím, že by o ústavnosti zákona rozhodoval pan ministr Chvojka nebo paní bývalá ministryně spravedlnosti. Vy můžete říkat: Já se domnívám, že je to protiústavní. A ne, jak tady říkal pan ministr Chvojka: To je protiústavní. Navíc s tak směšnými argumenty.

Pane ministře, vy jste tady lhal. Jaký je tam rozdíl mezi malými a velkými? V tom textu zákona? Vy jste říkal, že ten návrh zákona přináší rozdílný přístup k malým a velkým podnikatelům. Tak mi, prosím odpovězte, ve kterém paragrafu, ve které větě, anebo tu větu vezměte zpět. Nic takového tam není. A teď ta jakoby opravdu absurdní konstrukce. Zkusme používat logiku. A právníci používají logiku poměrně často. Je to protiústavní, protože podnikatel dostane informace o svých povinnostech a nepodnikatel nedostane informace o tom, jaké povinnosti mají podnikatelé. K čemu by to bylo? Já bych očekával, například, pane ministře, předsedo Legislativní rady vlády, že byste si řekl: Tak tady je iniciativa šesti politických stran. To není návrh jedné politické strany. Předkladatelé jsou Andrej Babiš z ANO, Martin Plíšek z TOP 09, Petr Gazdík, STAN, Pavel Bělobrádek, Roman Sklenák z ČSSD, Pavel Kováčik, KSČM. V době, kdy to projednávala vláda, tak pod tím návrhem zákonů byli podepsáni dva místopředsedové vaší vlády. Asi vás vaši kolegové neberou vážně ve vládě, že jste nepřesvědčil je, že je to protiústavní. Že jste nepřesvědčil své kolegy, pana tehdejšího ministra financí nebo pana vicepremiéra pro vědu, výzkum, aby stáhli své podpisy pod protiústavním návrhem zákona. Jak byste hodnotil vy jako ten, který dbá na čistotu chování vicepremiérů české vlády, kteří podle vás se podepisují pod protiústavní zákon? Proč jste nezasáhl? Protože vás neberou vážně.

Vezměte si tu logiku: Vláda má neutrální stanovisko, ale z textu si přece dovodíte, že je to pro zamítnutí. No úplně stejně si můžu říct, že když vláda dala neutrální stanovisko, tak je to blízko ke kladnému vyjádření, ne? Co to je za logiku? Proč to vůbec používáte? Nebyl jste schopen přesvědčit vlastní vládu a teď tady děsíte poslankyně a poslance, že je to protiústavní. Zkuste mi pak odpovědět, pane ministře, co vám řekli vaši kolegové ve vládě a proč tedy není odmítavé stanovisko vlády! To by mě tedy zajímalo. Přesvědčil jste Romana Sklenáka, předsedu svého klubu, aby stáhl podpis pod svým protiústavním zákonem? Aby stáhl svůj slib, který dal, že ten zákon podpoří?

Aspoň vidíte, kdo slovo drží. Nebo uvidíme. Možná se pletu a pan předseda Sklenák mě překvapí a bude pro. Proto nehlasovat pro svůj vlastní návrh je poměrně komické. Já vím, že každý se může rozhodnout, jak chce, a je logické, když člověk odmítá návrhy jiných. Ale říct... Už jsme to tady zažili... Vidím pana kolegu. Nechci ho jmenovat na mikrofon. (S úsměvem.) Že já něco navrhnu a pak jsem proti. Mně to připadá pokrytecké. Stejně tak mi připadá pokrytecké říci: Vláda sice dává neutrální stanovisko, ale ten návrh zákona je na zamítnutí.

Očekával bych, že např. pan ministr Chvojka, ministr bez práce, to zdědil, to bez práce, to se netýkalo pouze pana ministra Dienstbiera, si mohl např. říct: Tady je x poslanců (?) včetně dvou vicepremiérů mé vlády a ti chtějí dát do přílohy zákona povinnosti pro podnikatele. Co kdybychom my, nebo já jako člen vlády, připravil obdobný materiál, který by ke každému návrhu zákona dal povinnosti pro všechny? Když už se vám zdá, že to diskriminuje někoho. Ale protože je to ministerstvo bez práce, tak si přece nevymyslí nějakou práci, kterou by mohli dělat.

To, co říkala bývalá paní ministryně. Já jsem vůbec nerozuměl - že parlament má právo tvořit. Kdo ty zákony má schvalovat? Já vím, že to je řečnická otázka, že poslanci a poslankyně by mohli vědět odpověď, že Poslanecká sněmovna a Senát. Tak jak by se mohlo stát, že poslanci vlastně neschválí zákon ve tvaru, ve kterém chtějí? To právo jim nemůže nikdo odebrat.

Já rozumím tomu, kdyby někdo řekl: Mně se to nelíbí, je to zbytečné, proč bychom těm podnikatelům pomáhali, stejně po nich čtyři roky jdeme, jsou všichni podezřelí, ti, kteří dávají malé mzdy, jsou darebáci, živnostníci jsou parazité atd. Tomu všemu rozumím, i když s tím nesouhlasím. Ale pak vytvářet rádoby složité, nejen rádoby, složité právní konstrukce a říkat: My, právníci, v tom vidíme ústavní problém... Tak hlasujte pro, podejte návrh Ústavnímu soudu a pokud ten bude konstatovat, že to je protiústavní, já říkám za zástupce předkladatelů, že to budeme plně respektovat.

Mohl bych se ptát paní bývalé ministryně Válkové, proč nepřesvědčila svého předsedu Andreje Babiše, který návrh zákona podepsal se mnou. Přesvědčila jste ho, aby stáhl podpis pod návrhem zákona, který je podle vašeho názoru protiústavní? Zkusila jste to aspoň ho přesvědčit? A co vám na to řekl? Zatím ho nestáhl. Já vím, že tady stojím já, ale mohl bych vyzvat všech pět kolegů, kteří to podepsali se mnou, aby tady byli. A vím, jak ta jednání probíhala, ví to oni, všichni slíbili, že to nejen podepíšou, ale budou podporovat. Možná na rozdíl od ostatních já jsem si ten návrh zákona přečetl, než jsem ho podepsal. Tak pokud někdo přijde a řekne: Já jsem to podepsal a neviděl jsem to, teď to za mě přečetl Chvojka, už to vím, že je to špatně, omlouvám se... Tak dobře. To je nějaké přiznání k tomu, že někdo podepisuje něco lehkou rukou, že neví, co podepisuje, přitom to podepíše. Jinak mně to přijde jako jedna výmluva za druhou. Nejvíc se toho bojí úředníci, že, pane ministře? (K ministru Chvojkovi.) Ne?

Proklamace. Vy jste četl z telefonu, já jsem si to vytiskl, ale máme stejný zdroj - sněmovní tisk číslo xy. Vláda upozorňuje, že navrhovaná právní úprava představuje podstatný zásah do principu demokratického právního státu a v mnoha ohledech vyvolává pochybnosti o souladu s ústavním pořádkem... Velmi silná věta. (Poslanec Stanjura se odmlčuje a dívá se vpravo směrem k ministru Chvojkovi.) Ne, já počkám, aby mě pan ministr Chvojka poslouchal, já nikam nespěchám. (Ministr Chvojka namítá, že poslouchá.)

Poměrně silná slova - v mnoha ohledech vyvolává pochybnosti. Zkuste vyjmenovat aspoň pět. To je obecná proklamace. Ta věta nijak nepokračuje, např. článek 3 by mohl být v rozporu s tímto článkem ústavy nebo šestá věta článku 2 odst. 2 by mohla být v rozporu. Obecně mohu říct o každém návrhu zákona, a má na to každý právo to říct, mám pochybnosti, zda tento zákon je v souladu s ústavním pořádkem. To není nic mimořádného. To je naprosto legitimní věta. Ale na základě této silné věty vláda dá neutrální stanovisko. Připadá vám normální, aby demokratická vláda řekla: Tento návrh zákona zásadním způsobem narušuje demokratický pořádek a nám je to jedno? Protože neutrální stanovisko vlastně říká, nám je to jedno. A nebo to bylo tak, že vy si myslíte, že je to celé špatně, to vám vůbec neberu, váš úřad si to myslí, že je to celé špatně, to taky neberu, pak jste se lekl předkladatelů z koalice, z opozice určitě ne, a řekl: No tak já to přece tomu Babišovi a Bělobrádkovi neudělám! No ne, tak pan ministr Chvojka se tak směje, ale nic neprosadil. Má tady silné vyjádření o protiústavnosti a tam, kde nemá opozici, kde má klid, kde má většinu 100 % koaličních hlasů, není schopen svůj názor prosadit. Připadá mu to úsměvné. A pak přijde sem a říká: Pozor, pozor, to je protiústavní. Já nejsem právník, ale říct, že když podnikatel najde v zákoně své povinnosti, že je to protiústavní... Poslouchejte tu větu ještě jednou. Když podnikatel v příloze zákona najde výčet svých povinností, tak je to protiústavní. Tak chceme těm podnikatelům pomáhat vytvářet prostředí, nebo je chceme chytat s tím poměrně arogantním: Milý pane podnikateli, milý živnostníku, neznalost zákona neomlouvá, mně je úplně jedno, že děláš čtrnáct hodin denně a nemáš čas číst zákony, mně je úplně jedno, že nemáš peníze, aby sis kupoval nějaké odborné služby, ale podle staré dobré právní zásady... A já s tím v zásadě souhlasím, abych ji nenapadal. My se snažíme jim pomoci. Ale to je podle zákona podezřelé. To je divné, ne, někomu říct, co má dělat, přehledně, v tabulce. Ať si přečte 100 paragrafů a zjistí, že tam jsou čtyři povinnosti v § 8, 27, 37, 47, když tak podniká. Mně to připadá, nezlobte se na mě, pane ministře, nepřátelské stanovisko k těm, kteří podnikají. Nepřátelské stanovisko.

Tak jste to mohli vylepšit. Ten zákon tady leží poměrně dlouho. Kolik připravil např. Úřad vlády nebo jak se jmenuje tam ta vaše skupinka, Legislativní rada vlády apod., kolik jste připravili pozměňujících návrhů k tomu návrhu zákona? Nula. Nic neudělali. Nechtějí pomáhat podnikatelům. Protože pomáhat podnikatelům je protiústavní. Ale možná byste mohli vymyslet, to by bylo přesně v souladu s vaším programem, dotační titul pro poskytování právních služeb podnikatelům, kteří se těžce orientují ve změti zákonů, které jsme přijali. Na to byste mohli přijmout tak 100 úředníků, vytvořit pravidla, komise, počkat, kolik podnikatelů se o to přihlásí, pak moudře zasednout, říct, to je hezké, máme 1 600 žádostí po 20 000 korunách, bohužel ale dotační titul má pouze 2 mil., takže my jsme to nějak seřadili, abecedně, politicky, regionálně, jakkoli a prvních 836 podnikatelů z těch 20 000 na to, aby si koupili právní služby, které by jim řekli, jaké mají povinnosti, dostane dotaci a těch ostatních 628 ne. Pak by se napsalo 836 dotačních smluv, které by pak několik desítek úředníků mnoho let kontrolovalo. A protože náš kontrolní systém je poměrně komplikovaný, tak by první kontrola mohla přijít z ministerstva, které poskytuje tuto dotaci, druhá kontrola by mohla přijít z Finančního úřadu, pak nesmíme zapomenout na Nejvyšší kontrolní úřad, který by mohl posuzovat efektivitu, dopady a přínosy konkrétního dotačního titulu, to už je třetí, takže, já nevím, tak 500 lidí by se tím mohlo živit několik let. To je jiná forma pomoci. Nákladná, byrokratická, výběrová jen pro někoho. Když chceme pomoct všem, malým i velkým. Já jsem jenom říkal, že velcí to mají jednodušší v tom, že mají třeba ta právní oddělení, která si ti malí nemohou dovolit z mnoha důvodů. Ten návrh nerozlišuje mezi malými a velkými. Samozřejmě může, pokud mají podle zákona jiné povinnosti. Vy chcete dělat progresivní zdanění např. firem podle obratu, tzn. jedni by měli povinnost odvést např. 20 % daně a jiní by měli povinnost odvést 25 % daně a bylo by to asi v příloze.

To je jediný rozdíl. Ale tu informaci, kdy a kolik, by mohli dostat nebo dostali by oba dva stejně.

Mohl bych reagovat, ale já nemusím, já myslím, že všichni členové Poslanecké sněmovny dostali argumentář i reakci na jednotlivé výtky, které jsou opravdu některé komické, například že se vytváří duplicita k aktivitám Ministerstva vnitra. Pravděpodobně Ministerstvo vnitra promýšlí nějakou aktivitu, jak by pomohlo podnikatelům. Já nevím. Možná jste mohli navrhnout, když vám to připadá duplicitní, aby to dělalo pouze Ministerstvo vnitra. Mně by to přišlo divné, ale proč ne, a tím by se ta údajná duplicita mohla odstranit. Nic takového opět nezaznělo.

A mohl bych opravdu pokračovat, ale nechci zdržovat. Já bych chtěl, abychom to podrobili hlasování, aby se jasně ukázalo, kdo drží své politické sliby a kdo je ochoten cokoliv podepsat a pak za pár týdnů říct, promiňte, já jsem proti, mně se to tedy fakt nezdá, ten obsah je nějaký divný a podezřelý.

Chci jenom připomenout, že tam vlastně v tom návrhu zákona je, aby náběh povinností byl postupný. Je tam vyjmenováno 13 základních povinností, které by se měly zpracovat jako první, resp. 13 základních zákonů, které se dotýkají vlastně všech podnikatelů - daňové zákony, sociální a zdravotní pojištění, zákoník práce. To jsou ty, se kterými se potkávají úplně všichni. A mohlo by se ukázat, že ten zákon má nějaké nedostatky, že potřebuje změnit, upravit, vylepšit, to samozřejmě ano. Právě proto je tam poměrně dlouhý časový interval na samotný náběh. Když jsme změnili tady pravidla, že například pozměňovací návrh musí mít důvodovou zprávu, také jsme změnili techniku legislativy. Já myslím, že správně. A nějak jsme se s tím vypořádali.

Takže pokud bychom to schválili a přílohou návrhu zákona by měl být seznam povinností pro podnikatele, tak by se s tím musela vypořádat jak ministerstva, resp. vláda jako celek, tak jednotliví předkladatelé poslaneckých návrhů zákona, což je podle mě správné. Na tomto případu chci říct, že se umíme adaptovat na změny. Fakt nerozumím té snaze. Říct jako obvykle, velmi často a používají to možná všichni, abych nebyl útočný, říct: v zásadě tuto myšlenku vítám. Správná snaha něco takového připravit a prosadit! Ale můj politický mentor mi před lety říkal: poslouchej až tu druhou větu, která přijde za slůvkem ale. Tam se dozvíš, jaký je názor toho člověka, který říká: v zásadě vítám, že tato problematika by měla být řešena, a v zásadě vítám, že tento návrh zákona je připraven. Něco podobného na konci svého vystoupení řekl i pan ministr Chvojka, že tomu rozumí a že to je v zásadě dobrá snaha, ale přece jim nebudeme pomáhat! To je věc, kterou jsem si takhle interpretoval, protože kdyby jim pan ministr Chvojka chtěl pomáhat, tak ten zákon vylepšil ať už jako ministr, nebo poslanec, přesvědčoval by nás o svém pohledu. Řekl by: tohle bychom mohli, místo roku dejme dva roky na prvních 13 zákonů; ukáže se, jestli jsme schopni vymyslet nějakou logickou strukturu. U ostatních místo tři dejme čtyři. To všechno se mohlo stát, nic z toho se nestalo. Je mně to líto, ale přesto věřím, že pan ministr tak, jak nepřesvědčil vládu, a to je pro koaliční poslance, vaše ministry nepřesvědčil, tak se nenechejte přesvědčit ani vy. Ministři byli pevní, neústupní a nevyslyšeli pana ministra Chvojku. Buďte stejní a podpořte nás. Já myslím, že pan zpravodaj to také podporuje, a to je vládní poslanec, já jsem opoziční. Toto je společný návrh šesti politických stran zastoupených v této Sněmovně včetně poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické. Buďte pevní a podpořte ten návrh! Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)