Říkejme tomu třeba zákon zachování peněz.To, že platíme horentní sumy za energie, pohonné hmoty či potraviny, neznamená, že se ty peníze někde ztrácejí. Naopak. Když se naše kapsy vyprazdňují, zákonitě se plní kapsy někoho jiného. Jinými slovy: Následkem toho, že jedni chudnou, je, že druzí bohatnou.

Rozumná vláda udržuje systém v rovnováze, a pokud se příliš vychýlí do extrému, má nástroje, jak zakročit. Předsedu vlády si neplatíme od toho, aby nám říkal, že „ceny energií překračují nejhorší očekávání“, nýbrž aby s tím něco dělal. Pokud to nedělá, je na místě podezření, že jeho vláda neslouží těm, kterým se kapsy nehorázně vyprazdňují, nýbrž těm, kterým se kapsy naopak nezřízeně plní.