Plody příklonu k přímé demokracii jsou tady. Do té doby, do kdy v české politice platilo pravidlo, že prezident je volen zástupci obou komor Parlamentu (a byl také Parlamentu přímo odpovědný), mohlo platit pravidlo "101". Kdo má ve sněmovně většinu, vládne, i kdyby se to prezidentovi bůhvíjak zajídalo. 
To přímá volba, jak je zjevné, zcela změnila. Podpořeno osobností Miloše Zemana i jeho výslovnou radostí jít proti českým médiím za každou cenu jiná než "Zemanova úřednická" varianta snad ani nepadala v úvahu. 

To, že politické subjekty hrály podle starých pravidel na starém hřišti, aniž by si uvědomily, že Miloš Zeman už není Václav Klaus, vykazovalo jejich chování v průběhu víkendových konzultací s prezidentem na zámku v Lánech. S jakým pobavením asi musel prezident sledovat, jak političtí hráči nepochopili, že on má za sebou sílu 2,7 milionů voličů, z nichž mnohým naplnila divoká voda jejich příbytky a poslední, co je dnes zajímá, je přetahování koalice s opozicí a Hradem o politickou moc. 

Stejně groteskně působilo volání Zemanovi pár desítek minut před jmenováním Rusnoka, že koalice má "101". V aréně přímé volby to už mohlo znít jako volání z dávno překonaného politického záhrobí.