Strunz (Svobodní): Čemu se divíte, šéfové stran?

16.05.2015 11:32 | Zprávy

Politická reprezentace většinou, ať napravo či nalevo, odmítá kvóty na imigranty navrhované Evropskou komisí. Čemu se však diví, šéfové stran Sobotka, Fiala i další politici?

Strunz (Svobodní): Čemu se divíte, šéfové stran?
Foto: red
Popisek: Logo Strany svobodných občanů

Z dikce Lisabonské smlouvy o azylové politice, odsouhlasené v roce 2009 společně poslanci a senátory za ČSSD, ODS, KDU-ČSL a za Zelené (viz pozn. pod čarou A ), to spíše vypadá, že se pánové mohou čílit tak leda vzájemně na sebe. Lisabonská smlouva (změnové znění čl. 63 a 63b, konsolidované znění čl. 78 a 80) hovoří takto:

Článek 63

1. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany ...
2. ... přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:
a) jednotný azylový status pro státní příslušníky třetích zemí platný v celé Unii;
...
c) společný režim dočasné ochrany vysídlených osob v případě hromadného přílivu;
...
e) kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu;
f)  normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů o azyl nebo doplňkovou ochranu;
...
3.  Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.
...

Článek 80

Politiky Unie podle této kapitoly a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni. Kdykoli je to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady.

Pro toto, páni šéfové, vaše strany v roce 2009 hlasovaly, pan Sobotka dokonce osobně, stejně jako mnozí významní ODSáci, jakož i pan Kalousek. Vím, že paragrafy jsou gumové a europaragrafy obzvláště, ale spíš to vypadá tak, že Komise má podle jedné interpretace smluv právo něco takového navrhovat (stačí, když nazve i potencionálně ekonomické imigranty „uprchlíky“ – těžko se to vyvrací) a Evropská rada má právo to schválit prostou většinou (viz též pozn. pod čarou B ). Pokud bude někdo protestovat, nemá proti mašinérii EU moc velkou šanci. Šéf Komise Junckers dal jasně najevo, jakou interpretaci preferuje.

Tak se k tomu hlaste a nekritizujte to, co jste spískali. Vaše strany, pane Sobotko a pane Fialo, to schválily (ano, včetně poslanců a senátorů za ODS, kterážto strana si předtím na kongresu přikázala nepředávat další pravomoci do Bruselu). Mirek Topolánek coby premiér tehdy v roce 2009 v podstatě říkal o Lisabonské smlouvě (parafrázuji) „Nejásám, ale schválit se to musí“. Náš parlament tím dal v roce 2009 bianco šek pro budoucí nápady úředníků Unie. Přes urputný odpor prezidenta Klause a čestných výjimek v řadách poslanců a senátorů.

Když si halt zodpovědní nepřečtou smlouvu, pro kterou hlasují, pak se nemohou přece divit, že je výsledek dříve či později nepříjemně překvapí. Nebo je snad Unie podfoukla a její interpretace je jiná, než jim říkali, když ptáčka lapali?

Ze západní Evropy se nyní naopak ozývá roztrpčení, že co jako si ta střední a východní Evropa dovoluje protestovat. Měla by přeci projevovat vděčnost, vždyť ve zlých dobách střední a východní Evropy v minulosti Západ ochotně přijímal uprchlíky z Východu. K tomu lze jen zopakovat, že my bychom jistě také ochotně přijímali politické běžence z kulturně blízké oblasti, kdyby je postihla například komunistická, environmentalistická nebo jiná totalitní tragédie. Ale nevím o tom, že by v osmačtyřicátém či osmašedesátém od nás prchali lidé do Somálska, Libye či Sýrie, zakládali tam utečenecké kolonie a v nich urputně vzdorovali asimilaci. Takže pokud kvůli bezbřehému zápaďáckému multikulturalismu a chybné politice vytlačí běženci původní obyvatelstvo z Malty, jižní Itálie, Řecka a také ze Švédska, tak jistě budeme s otevřenou náručí přijímat Italy, Malťany, Řeky a Švédy, a též je v pohodě integrovat.

A nyní k samotnému textu (A european agenda on migration), který včera Evropská komise ohledně imigrace vydala a který se týká kromě jiného kontroverzního přesídlení a relokace uprchlíků.

V médiích je to trochu zmatláno dohromady, ale v zásadě jsou v dokumentu kritické dvě pasáže, každá pokrývající jinou oblast - a nedopusťme, aby nás média ukonejšila tou druhou, méně razantní, která by zakryla tu první, mnohem zásadnější problematickou část.

Začněme tou „méně důležitou“ partií, jež se týká 20,000 uprchlíků pro letošní a příští rok, kteří ještě nejsou na Evropské půdě. Těm 20,000, zatím neznámým uprchlíkům někde mimo Evropu, by měl být během dvou let udělen azyl v některé ze zemí EU a kvóty pro země Unie jsou již navrženy. To je část týkající se přesídlení. A co bude dál? Komise navrhne v přesidlování další kroky pro léta následující. Vzhledem k tomu, že se odkazuje na doporučení OSN (každoročně přijmout 20,000 uprchlíků až do r. 2020 - tedy celkem cca 100,000), pak odhaduji, že její závazné směrnice nepůjdou pod 20,000 ročně.

Těch 20,000 ročně na celou EU není takový problém, jak nám jistě budou zdůrazňovat Sobotka a spol., až budou pod německým nátlakem couvat ze svých pozic. Z nich na nás připadne zhruba 600, což, jak nám bude vládou předestřeno, lze splnit i dobrovolně. Každopádně o tom se dá smlouvat a jednat, a ústupky z každé strany medializovat jako svůj úspěch.

Zásadnější je však text v dokumentu o pár paragrafů výše, týkající se relokace. Ten říká, že kvůli kritické situaci ve Středomoří aktivuje EU krizovou klauzuli ve smlouvě o fungování EU.

Hovoří se o dočasném distribučním schématu, které by zajistilo férovou a rovnoměrnou účast všech států Unie na společném úsilí o řešení problému. Toto schéma bude Komisí navrženo do konce května. Ale již nyní je navržen klíč pro redistribuci uprchlíků, kteří už jsou přítomni v některém ze států EU.

Co je však hlavní: v dokumentu se tvrdí, že tento krok bude zárodkem trvalého řešení pro sdílení velkých množství migrantů mezi členskými státy EU. Komise navrhne do konce roku 2015 legislativu, která bude určovat povinný a automaticky spouštěný relokační systém v případě, že nastane masová imigrace.

Z tohoto schématu jsou a budou vyjmuty jedině Velká Británie, Irsko a Dánsko, které si vyjednaly výjimky. Na rozdíl od našich skvělých přístupových vyjednavačů, v čele s Pavlem Teličkou (v současnosti ANO).

Dá se celkem dobře vyčíst, že Komise při prosazování svých cílů postupuje metodou útok a ústup s celkovým kladným prostorovým ziskem, a dále salámovou metodou. Za prvé navrhuje dvě opatření, a z toho prvního, bombastického (přesídlení 20,000 uprchlíků ročně z mimoevropských zemí), posléze ustoupí a řekne, že to tedy bude ze strany členských států jen dobrovolné. Nebo nebude plnění striktně vyžadovat.

Na tom méně v médiích akcentovaném, avšak více suverenitu narušujícím opatření (relokace uprchlíků, kteří již v některém z členských států EU jsou) Komise a Evropská rada bude trvat. A tam se uplatní salámová metoda. Napřed bude řečeno, že to je dočasné opatření a postupem času se permanentním tlakem obrousí hrany odporu a bude to povinné napořád.

Jistě se v případě potřeby dočkáme i skrytých hrozeb zastavení strukturálních fondů, pokud bychom chtěli činit potíže. Sobotkova a Babišova vláda pak jistě začne couvat, až zcela vycouvá. Nebo si myslíte, že vláda řekne: „Tak si strukturální fondy nechte, my jsme suverénní země a bez vašich padarů se obejdeme.“? Tak to jistě nebude.

Každopádně: takto vypadá sdílená suverenita v praxi v nerovném svazu.

Pozn. pod čarou A:

Zde je pro úplnost přehled schvalování Lisabonské smlouvy: v Poslanecké sněmovně a v Senátu, a kdo jak hlasoval: 18.2.2009 (46.schůze) v Poslanecké sněmovně a kdo jak v květnu 2009 v Senátu. Pro byla komplet celá ČSSD, včetně Jiřího Paroubka, Davida Ratha, Lubomíra Zaorálka, Jiří Dienstbiera - a samozřejmě i Bohuslava Sobotky. Z ODS byli pro například Petr Nečas, Jiří Pospíšil, Ivan Langer, Mirek Topolánek, Přemysl Sobotka, Alexandr Vondra, za KDU-ČSL všichni senátoři a poslanci, včetně Miroslava Kalouska. Nemohl chybět ani hlas Karel Schwarzenberga, tenkrát byl v „Klubu otevřené demokracie“. A samozřejmě byli pro i všichni Zelení (Martin Bursík, Kateřina Jacques, Ondřej Liška). Jak kdo z našich Europoslanců hlasoval o Lisabonské smlouvě tenkrát v Evropském parlamentu se není možné na www stránkách Europarlamentu dočíst (je to obecný záměr, nezveřejňovat hlasování jednotlivých europoslanců?), nicméně se zdá z jiných prohlášení, že Lisabonskou smlouvu podpořil např. i europoslanec Jan Zahradil za ODS (zde a zde). A Eliška Wagnerová, nynější senátorka (zvolená za Zelené) a tehdejší ústavní soudkyně, tvrdila muziku u Ústavního soudu a neshledala, že by Lisabonská smlouva narušovala suverenitu České republiky.

Pozn. pod čarou B:

Komise to žene přes azylovou politiku. Prozatím nemůže pro kvóty použít společnou přistěhovaleckou politiku, neboť v příslušném článku Lisabonské smlouvy o přistěhovalecké politice (změnové znění čl. 63a, konsolidované znění čl. 79), je psáno, že

... 5. Tento článek se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kalousek

Dobrý den, vy na jednu stranu děkujete Kalouskovi, že stranu vybudoval, ale na druhou stranu ho odmítáte dát na kandidátku. Není to od vás tak trochu pokrytecké a neuctivé vůči němu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Niedermayer (TOP 09): Stát téměř nic neudělal, tisíce lidí jsou frustrováni

12:16 Niedermayer (TOP 09): Stát téměř nic neudělal, tisíce lidí jsou frustrováni

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k silnému ročníku nastupujícímu na střední školy a ne…