Po 11.9.2001 nastala éra, kterou lze nazvat „radši bezpečnost nežli svobodu“. Opatření na zajištění bezpečnosti byla všudypřítomná a stále intenzivnější.

Bojem proti terorismu se zdůvodňovalo ledacos. Do letadla si od té doby nesmíte vzít ani nůžky na nehty. Bojem proti terorizmu a bezpečností občanů Západu se zaštiťovaly mnohé vojenské operace. Kvůli němu se měnily vojenské doktríny. Po následných útocích v Madridu, Londýně, a nyní i Paříži se bezpečnostní opatření ještě zesílila. A politici nám vtloukali do hlavy, že je to nutné pro naši ochranu.

Americká výzvědná služba NSA nasazovala odposlechy na všechny možné i nemožné potencionální teroristy. Zdůvodnění: islamistický terorismus. Přitom šmahem to brala i s občany, kteří nemají s terorismem nic společného. V tom jí sekundovala německá výzvědná služba BND a informace o svých spoluobčanech dodávala NSA na zlatém podnose.

Francouzi nestíhali hlídat všechny občany s teroristickými sklony, zejména ty, kteří jim občas odletěli na Blízký východ a zase se po čase vrátili. Podezřelých bylo prostě příliš mnoho. Je to pro ně důvodem pro zvýšení počtu policistů a prostředků na sledování a zpřísnění zákonů. A samozřejmě zintenzivnění kontrol na letištích a hranicích.

Prakticky jakékoliv zdůvodnění jakéhokoliv nového bezpečnostního opatření alespoň zmiňovalo hrozbu terorismu, pokud na ni to zdůvodnění nebylo už přímo založeno. Dokonce nás už i svlékli na letištích 3D celotělovými skenery a vtloukali nám do hlavy, že je to pro naši bezpečnost. Letecké společnosti musí příslušným orgánům poskytovat seznamy pasažérů. Kdo letí na poslední chvíli je automaticky podezřelý a je řádně proklepnut.