Vylidňování venkova postihlo všechny kraje v České republice a nevyhnulo se ani Olomouckému kraji, od Prostějovska až po Jesenicko. Všude tam odchází mladí lidé z venkova do měst, nejčastěji za prací. Dalším důvodem je například špatná dopravní obslužnost při dojíždění za prací, do škol či k lékaři. V mnoha obcích i přes snahu místních samospráv zanikly obchody. Staří obyvatelé vesnic umírají a mladí se na vesnici nevrací.

Za této situace je snaha prázdné nemovitosti prodat, komu, to se již tolik neřeší. Toho využívají spekulanti, skupují je a do těchto domů sestěhovávají co nejvíce lidí, kteří jsou v evidenci úřadů práce a pobírají sociální dávky - příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a doplatek na bydlení z hmotné nouze. Nově příchozí jsou z drtivé většiny nezaměstnaní, kteří jen s velkým sebezapřením posílají své děti do škol, porušují na venkově zažité tradice a zvyky, ruší noční klid, narůstá drobná kriminalita, tak i na vesnicích vznikají sociálně vyloučené lokality. To se pak stává dalším důvodem, proč i ti, kteří by rádi na venkově zůstali žít, zvažují svůj odchod do měst.

Komunistická strana Čech a Moravy sleduje tento negativní trend s velkými obavami a její návrhy v Poslanecké sněmovně směřovaly vždy k tomu, aby zabránila dalšímu zhoršování tohoto stavu a naopak docílila toho, aby se venkov stal pro mladé lidi opět přitažlivým a nestal se „atraktivním“ pouze pro nepřizpůsobivé. Podle našeho názoru je třeba zajistit i občanům na venkově stejné podmínky pro život jako městskému obyvatelstvu, tedy zajistit pracovní místa v blízkosti bydliště, usilovat o zachování drobných živností zejména v malých obcích či dostupnou veřejnou dopravu tak, aby se obyvatelé venkova mohli dostat bez problémů do zaměstnání, do škol, k lékaři či za kulturou. Podmínkou je rovněž možnost nákupu základních potravin v místě a dostupnost vzdělání a zdravotnických zařízení.