Setkání svolali pracovníci ministerstva kvůli chystané Strategii přípravy na stárnutí 2018 – 2022. Do ní by měli přispět svými poznatky a zkušenostmi všichni, kteří mohou postavení seniorů v tuzemsku ovlivnit k lepšímu. Strategie se pak bude vedle dat statistického úřadu a vlastních prognóz ministerstva opírat také o podněty od těchto institucí i klubů seniorů. Jejím výsledkem budou konkrétní opatření, například o kolik bude potřeba zvýšit počet terénních sociálních pracovníků, kteří s péčí o méně soběstačné seniory pomáhají rodinám u nich doma, jak zajistit vyšší kapacitu odlehčovacích služeb, anebo kolik by se mělo postavit nových malometrážních bytů nejen pro penzisty, ale i pro mladé rodiny s nižšími příjmy.

„Strategie musí obsahovat dvě základní dimenze. Jednak to je podpora už dnešních seniorů. Druhou dimenzí je příprava na stárnutí populace jako demografického a společenského fenoménu,“ uvedla Pavla Řechtáčková, krajský koordinátor projektu Implementace politiky stárnutí. „Je nutné se připravit na zásadní proměnu věkové struktury společnosti v budoucích desetiletích,“ doplnila.

Stárnutí populace je nevyhnutelným důsledkem toho, že se méně lidí rodí a stále více se jich dožívá vyššího věku. V roce 1950 žilo na území dnešní České republiky z přibližně 8,8 milionů obyvatel celkem 9% občanů, starších 65 let (855.000 osob). V roce 2017 tvoří z počtu 10,5 milionů občanů ČR lidé starší 65 let 16%, což představuje 1,9 milionů obyvatel. Podle dostupných dat vzroste počet seniorů v roce 2030 na 27% (3,9 milionů) a v roce 2050 už na 40% (4,5 milionů). Jak uvádí analýza ministerstva, prodlužuje se i délka života, kdy jsou lidé v dobrém zdravotním stavu (na 63,5 let u mužů, 65 let u žen). Délka dožití dosahovala v roce 2015 u mužů 75,8 let, u žen 81,6 let.