Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych také, byť nechci opakovat argumenty, které tady zazněly, řekl pár slov k tomu, proč podle mého názoru tento návrh zákona není způsobilý pro to, abychom se jím zabývali ve výborech.

Nejde o to, že bychom se neshodli na základním principu, ale při všech dobrých vztazích, které máme s panem poslancem Okamurou, mu musím oponovat v tom, že to, co říkal, vede k jasnému závěru, že tyto problémy s počtem exekucí, s tím, kolik každá exekuce stojí na vedlejších nákladech, vyřeší princip teritoriality. Návrh, který je tady předložen, bohužel tyto vážné problémy vůbec neřeší. Tisk 107, který v této Sněmovně je a který byl připodepsán řadou poslanců z opozice i koalice, se snaží vyřešit otázku vedlejších nákladů a já jsem přesvědčen, že v tuto chvíli jsme těsně před uzavřením dohody, která povede k tomu, že ještě dříve, než by se zákon schválil, změní paní ministryně Válková vyhlášku a výrazným způsobem sníží odměnu advokátů u sporů do 10 tisíc korun, a tímto způsobem bude vyřešena otázka, která tady zazněla, a která navazovala na stav, kdy dnes z dluhu, který je 100, nebo 200 korun, vzniká pohledávka v řádku deseti nebo patnácti tisíc korun. To je ten důvod, proč je třeba tuto věc vyřešit a věc bude vyřešena změnou zákona občanského soudního řádu, případně změnou vyhlášky, rozhodně nebude vyřešena tím, že by byla zavedena teritorialita, jak je tady navrhováno.

Pokud se týká důvodů, proč máme řadu exekucí, ano, řada exekucí skutečně je velmi podivných. Na straně druhé řada lidí se dostala do dluhové pasti například tím, že nepřebírala poštu a nezareagovala včas například na žalobu, která byla jednoznačně oprávněná. To, že tady je milión exekucí, je pravda, samozřejmě platí ale také to, že se to netýká miliónu občanů, ale týká se těch lidí, kdy někteří z nich mají bohužel tři, pět exekucí a největší problém, který musíme řešit a který nevyřeší teritorialita, ale vyřeší změna zákona, je otázka jasného propojení insolvenčního řízení, tedy osobního bankrotu a exekuce, protože řada lidí už není schopna splácet dluhy, ale bohužel dostat se dnes k oddlužení, které má smysl, je v podstatě nemožné.

Návrh zákona, který tady je, bohužel nezabrání ani tomu, aby tady nebyl obchod s dluhy, ten velkobyznys, protože velkobyznys s lidským neštěstím bude probíhat bez ohledu na to, jestli bude nebo nebude teritorialita.

Jednoduše proto, že jediná změna, která nastane, je, že dluhy nebude vymáhat jeden exekutor pro více dlužníků, ale každý dlužník bude mít jiného exekutora. Nezmění se vůbec nic, protože odměna podle zákona v této věci je stejná, nemůže být vyšší, takže v tomto smyslu zase nebude vyřešeno to, o čem tady kolegové hovořili.