Vážený pane prezidente, vaše excelence, vážení hosté, dámy a pánové,

Říká se, že nejhorší práce je mluvit po některých z nejlepších řečníků světa – zvláště když právě svými slovy rozsvítili místnost. Asi budu muset doufat, že jste všichni příliš inspirováni na to, abyste si všimli mého pokusu držet krok!

Vzhledem k závěru dnešní konference bych rád vyjádřil hlubokou vděčnost za poznatky, které jsme si vyměnili, a perspektivy, které jsme sdíleli. Naše setkání – Konzervativní křižovatka: Formování EU zítřka – ukázalo skutečnou hodnotu upřímné debaty v této nejisté době.

Dnes jsme slyšeli od prezidenta Václava Klause, který nás vyzval, abychom zpochybňovali snadné domněnky a nestavili na iluzích. Připomněl nám, že skutečná změna potřebuje víc než frustraci – potřebuje jasnou alternativu. Jeho varování před pokřivenou demokracií a ztrátou tradičních hodnot zde ozvělo náš cíl. A jeho pohled na Trumpovo vítězství jako na vzácnou příležitost byl výzvou jednat, než bude pozdě.

Měsíc po inauguraci prezidenta Trumpa jsem měl tu čest zúčastnit se CPAC ve Spojených státech. Byl jsem svědkem elektrizující atmosféry a důvěry jeho příznivců. Jeden řečník řekl, že to byly nejlepší čtyři týdny jeho života – a dav odpověděl hlasitým souhlasem. Je těžké tento okamžik plně vysvětlit středoevropskému publiku. Pro nás, v malé zemi v srdci Evropy, nemusí Trumpovské prezidentství okamžitě připadat jako zlomový bod. Přesto nám to dává pocit naděje – naděje, že EU a naši lídři jednou uznají potřebu odcházet od progresivního liberalismu promyšleným a kontrolovaným způsobem.