Při detailním pohledu do mezinárodního srovnávání států v rámci tzv. Global competitiveness report zjistíme, že jsou to zejména makroekonomické ukazatele, které vykazují dobré hodnoty. Bohužel totéž se nedá říct o institucionálním prostředí (76. příčka ze 144) a inovacích. Jsme na 93. pozici, bavíme-li se o startu podnikaní, a pohoršili jsme si o 3 místa oproti předchozímu měření. V daňové (ne)jednoduchosti jsme na 122. místě ze 144 sledovaných zemí. Podnikatel by čekal, že zlepšování těchto podmínek bude při ekonomickém růstu priorita. Kdepak, levicová vláda právě tato fakta ignoruje, hází podnikatelům další klacky pod nohy a byrokraticko-kontrolní aparát tloustne všemi směry jakoby ho někdo každý den krmil koblihami.

Rozhazovačný neefektivní manažer

Schválil se státní rozpočet na příští rok a jeho návrh mandatorních výdajů je naprosto alarmující. Navíc 13 tisíc úředníků a 10 miliard Kč navíc na jejich platy. Není tomu tak dávno, co Andrej Babiš prohlašoval, že chce méně úředníků, ale lépe platově ohodnocené a efektivněji pracující. Asi si po roce řekl: proč ne obojí, více úředníků i větší platy. Tomu se ale rozhodně neříká efektivita.

Byrokratická totalita potřebuje vnitřního nepřítele

Ztělesněním zla a nepřítelem č. 1 se pro Babiše se Sobotkou stal chudák živnostník. Jako jeden z příkladů uvedu elektronická evidence tržeb. Tento nástroj má teoreticky vybrat 10 miliard navíc. Jenže miliardy bude stát jeho zavedení a další miliardy bude ve výsledku stát roční provoz. Navíc si kvůli EET přizval ministr financí přes 500 dalších úředníků na plný úvazek. Ale to se stále bavíme pouze o číslech. Nejhorším vedlejším efektem je totiž dlouhodobá změna v chování lidí, kteří se mezi sebou začnou udávat kvůli účtence za párek v rohlíku. Sečteno a podtrženo: ekonomické přínosy EET pro stát jako celek budou víceméně nulové, ale nevyčíslitelné budou ztráty na charakterech lidí, tak jako za dob komunistické totality. A to nám nikdo nevrátí.